Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Jan Handrejch, Právo

Praha je 13. nejlepší město pro život na světě, tvrdí průzkum

Praha se umístila na 13. místě ze 113 světových měst v žebříčku kvality života zveřejněném ve čtvrtek. Pořadí měst určila konzultační společnost D&L Partners na základě nového indexu PICSA. V něm bere v potaz různá kritéria, mezi která patří kromě hrubého národního produktu také třeba dostupnost bydlení a lékařské péče či přístup ke vzdělávání.

Ilustrační foto. Foto: Jan Handrejch, Právo
Praha je 13. nejlepší město pro život na světě, tvrdí průzkum

Na prvním místě žebříčku se umístil Curych následovaný Vídní. Tato dvě města se přitom umísťují na čelních pozicích podobných průzkumů dlouhodobě.

Praha získala výjimečně dobré postavení v žebříčku především díky bezpečnosti a počtu lékařů. Hlavní město má podle D&L Partners jednu z nejhustších sítí ordinací na celém světě.

Evropa a pak dlouho nic

Žebříčku dominují evropská města, která obsadila 15 pozic z první dvacítky. K nim se připojila čtyři města ze severní Ameriky a pouze jediné asijské, a to Tchaj-pej.

Nepříliš dobře se v žebříčku umístilo deset nejbohatších světových měst. Londýn obsadil 33. příčku, New York až 38. místo. Podle autorů žebříčku tento výsledek naznačuje, že nejbohatší města nemusí být z určitého pohledu považována za nejúspěšnější.

Index rozděluje města z rozvinutých a rozvíjejících se zemí. V této druhé kategorii zemí se nejlépe umístil Petrohrad na 50. místě následovaný Bukureští na 53. místě a Moskvou na 59. místě.

Nejhorší je Káhira

Na posledním místě se v žebříčku umístila Káhira. Posledních několik desítek míst celkově obsadila města z Asie, Afriky a Jižní Ameriky, v nichž podle autorů panuje velká chudoba a nerovnost. Z rozvinutých měst se na nejhorším místě umístila metropole Kuvajt, jež obsadila celkovou 77. příčku.

Kvalitu života ve městech posuzovala společnost D&L Partners na základě tří pilířů. První z nich se týkal výše příjmů včetně toho, jaké ve městech panují nerovnosti a jaké mají obyvatelé příležitosti například v přístupu ke vzdělání. Druhý pilíř se zabývá tím, jak se mohou různé skupiny obyvatelstva podílet na chodu společnosti. Třetí pilíř pak měří kvalitu infrastruktury, dostupnost bydlení či dostatek pracovních příležitostí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků