Hlavní obsah

Pověst Švédska jako oázy klidu mizí. V zemi se střílí a bouchají bomby

V žebříčcích nejbezpečnějších zemí světa obsazovalo Švédsko tradičně přední příčky. Pověst oázy klidu však nyní silně nahlodává rostoucí násilí ze strany kriminálních gangů. Země čelí bezprecedentnímu nárůstu počtu bombových útoků i vražedných střeleb a přetížená policie si s tím neví příliš rady.

Pověst Švédska jako oázy klidu mizí. V zemi se střílí a bouchají bomby

Za prvních deset měsíců letošního roku explodovala ve Švédsku více než stovka náloží. To je dvaapůlkrát více než loni za stejné období, upozornil web The Local. I policie připouští, že je „neuvěřitelné štěstí“, že bomby dosud nikoho nezabily.

Totéž se ale nedá říct o střelbách. Těch smrtelných bylo v desetimilionové zemi loni 45, zatímco v sousedním čtyřmilionovém Norsku k nim dochází nejvýše třikrát ročně. Ostatně i ve Švédsku se před dvaceti lety odehrávaly v průměru jen čtyři takové útoky ročně. Podle listu Dagens Nyheter patří devět z deseti pachatelů těchto zločinů k migrantům první či druhé generace.

Navzdory rostoucímu násilí gangů zůstává celková úroveň kriminality ve Švédsku nízká.
Švédská vláda vyhlásila v létě 34bodový plán, jenž má policii uvolnit ruce v boji s násilným zločinem.
Policisté mají mít možnost snáze provádět domovní prohlídky a sledovat komunikaci zločinců.
Sousednímu Dánsku to nestačí. Po dvou nedávných výbuších v Kodani, spjatých se švédskými gangy, ohlásilo zavedení pohraničních kontrol.

Vláda hledá nové způsoby, jak s násilnou kriminalitou bojovat. Se zatím posledním návrhem minulý týden přišel ministr Mikael Damberg. Ten hodlá posílit pravomoci pracovníků bezpečnostních služeb a zvýšit nároky na jejich školení. Ochranky by tak měly při potírání gangů odlehčit přetížené policii.

Krize v Malmö

Smutný primát ohledně bombových útoků drží jihošvédské Malmö. Ve třetím největším městě země bylo letos provedeno nejméně 28 pumových útoků. Druhým místem, kde pachatelé sahali po výbušninách nejčastěji, byl Stockholm. Letos tam explodovalo 19 náloží. A v Göteborgu už zaznělo třináct výbuchů. Jen v těchto třech městech Švédska bylo tedy za deset měsíců letoška provedeno víc pumových útoků než za stejné období loňska v celé zemi.

V Malmö naposledy chuligáni útočili nedávno, když poškodili sochu fotbalisty Zlatana Ibrahimoviče. U sochy hořelo a někdo ji posprejoval. Útoku naštvaných fanoušků se nevyhnul ani Ibrahimovičův dům ve Stockholmu. Na dveře vandalové nastříkali nápis "Jidáš". Důvodem je fakt, že Ibrahimovič koupil podíl v klubu Hammarby.

Policisté v Malmö hlídkují před nádražím, kde muž hrozil odpálením bomby

Foto: Profimedia.cz

„Ve Švédsku žije deset milionů lidí a já jsem nenašla srovnatelnou úroveň výbuchů v žádné jiné průmyslové zemi,“ řekla televizi SVT Ylva Ehrlinová, analytička protipumového týmu švédské policie. „Chceme-li najít něco podobného, musíme se dívat na válečné oblasti,“ sdělil švédskému listu Dagens Nyheter kriminolog Amir Rostami z univerzity ve Stockholmu.

Terčem útoků jsou nejčastěji prázdné budovy, kanceláře a auta. Používané bomby jsou obvykle malé a podle expertů mají jen zastrašit konkurenční gangy. Ale není to tak vždy. V Linköpingu byla letos použita čtyřicetkrát silnější nálož než obvykle. Při výbuchu bylo zraněno 25 lidí. Poškozeny byly dvě obytné budovy a 250 bytů.

Výbuch v Linköpingu letos poškodil několik domů.

Foto: Profimedia.cz

Podle Ehrlinové je počet explozí „nepřijatelně vysoký“. „Je to velmi vážný sociální problém. Musíme najít výbušniny a nástroje (k výrobě bomb), ale také odhalit příčinu,“ řekla.

Pokud jde o příčinu, policie zjevně tápe. Za viníka obecně označuje zločinecké gangy a jejich soupeření. Konkrétní příčiny, proč právě tento typ zločinu bují, však neuvádí.

O slovo se ale hlásí pravicoví politici, kteří problém spojují s migrací ze zemí mimo Západ. Švédsko se totiž za několik posledních desetiletí etnicky značně proměnilo. V roce 1990 tam žilo jen asi 160 tisíc lidí pocházejících ze zemí mimo Evropu a Severní Ameriku, předloni jich bylo skoro devět set tisíc.

Smrtící střelba

Veřejnoprávní média nevěnují této formě zločinnosti dostatečnou pozornost. Když byly koncem října spáchány tři pumové útoky během jediné noci, televize SVT o tom neinformovala.

Mnohem horší důsledky mají desítky útoků střelnou zbraní. Počátkem podzimu otřásla Švédskem vražda matky s dítětem v rukou. Doktorka Karin Hakimová spadla po prvním výstřelu na zem, načež jí střelec v Malmö vpálil kulku do hlavy. Po této brutální vraždě sliboval ministr spravedlnosti Morgan Johansson, že stát bude zločince stíhat „až na konec světa“. Měsíc po vraždě však nebylo vyslechnuto více než sto svědků. Místní policie totiž nestíhá, mj. kvůli šetření pumových útoků.

Švédská policie uzavřela nádraží v Malmö

Foto: Profimedia.cz

„Státní monopol na násilí, skutečný znak suverénní vlády, byl kousek po kousku vyprázdněn a už neexistuje. Ozbrojené zločinné násilí má stále více účinky, které se podobají terorismu,“ komentoval to profesor zpravodajské analýzy Wilhelm Agrell z univerzity v Lundu.

A zpráva Švédské obranné univerzity varovala, že klanové struktury v některých oblastech osídlených migranty vystavují švédskou spravedlnost tvrdému tlaku. V těchto paralelních společnostech je podle zprávy švédský stát slabý, zastrašování svědků systematické a běžní občané jsou pod tlakem, aby se podřídili nadvládě klanů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků