Hlavní obsah

Pokud Ukrajina zaútočí na separatisty, Rusko jim přijde na pomoc

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Moskva

Valentina Matvijenková, předsedkyně Rady federace, což je horní komora Federálního shromáždění Ruské federace, uvedla v rozhovoru pro ruské Parlamentní noviny, že pokud by ukrajinské vládní jednotky podnikly operaci proti separatisty ovládaným oblastem na Donbasu, Rusko by zareagovalo podle rozsahu ukrajinské akce.

Foto: Russian Defence Ministry, Reuters

Ruský raketomet Uragan při cvičení na Krymu

Článek

K ruské reakci na případnou snahu Kyjeva dostat pod kontrolu samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku Matvijenková uvedla: „V neuznaných republikách žije mnoho tisíc ruských občanů. Jasně, že v případě invaze Ozbrojených sil Ukrajiny je nenecháme je na holičkách v problémech. Uděláme vše potřebné, abychom je ochránili. Přirozeně bude naše reakce odpovídat rozsahu agrese.“ Matvijenková však nezmínila, že mnoha obyvatelům DNR a LNR Rusko dalo své pasy.

Velitel milice doněckých separatistů Eduard Basurin už na konci ledna řekl agentuře TASS, že dojde-li k útoku nebo bude-li Ukrajina dál dostávat zbraně ze Západu, DNR si vyhrazuje právo obrátit se na Ruskou federaci a další země s žádostí o vojenskou pomoc.

Pozveme sem ruské vojsko, vyhrožuje velitel doněckých separatistů

Evropa

Ve svém vyjádření předsedkyně Rady federace dále zdůrazňovala, že v Rusku nikdo nechce válku „ani s Ukrajinou, ani s nikým jiným“.

„Pro starší generaci, která vyrostla v sobě Sovětského svazu, a pro mě osobně je už sama idea války s ukrajinským lidem rouhačská. A věřte mi, že pro vedení země taky,“ dodala politička. Rusko přitom podporovalo ukrajinské separatisty bojující proti vládním silám.

Rusko hrozí uznáním separatistických republik 

Podle Matvijenkové je klíčem k vyřešení krize prosazení minských dohod. Ty však Kyjev odmítá s tím, že by jejich implementace destabilizovala zemi. Tvrdí, že byly podepsány pod namířenou ruskou zbraní, i když jednání zprostředkovaly Německo a Francie.

Minské dohody
Minské dohody měly ukončit konflikt na Donbasu. Druhá byla podepsána v lednu 2015 zástupci Ukrajiny, Ruska a separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na jednání dohlíželi francouzský prezident Holande a německá kancléřka Merkelová.
Rusko trvá na tom, aby se jednotlivé dohody implementovaly po sobě, jak jsou v protokolu. Jeho první částí bylo vyhlášení příměří a stažení těžké techniky od fronty. Pak se měly uskutečnit místní volby, které se ale nikdy nekonaly, Donbas měl současně získat větší autonomii na základě decentralizace. Až na konec měla Ukrajina získat plnou kontrolu nad hranicí s Ruskem, jejíž část zatím ovládají separatisté. Kyjev však odmítá jakoukoli autonomii, bojí se federalizace a trvá na unilaterálním státu. Zákon o zvláštním statutu Donbasu, který schválil ukrajinský parlament, kritizovali jak separatisté a Rusko, tak ukrajinské nacionalistické strany.

Rusko současně tento týden zvýšilo politický tlak na Ukrajinu, když Státní duma schválila komunisty předloženou výzvu prezidentovi Vladimirovi Putinovi, aby uznal opět separatistické lidové republiky.

Uznejme nezávislost separatistických republik na Donbasu, vyzvali Putina poslanci

Evropa

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám