Hlavní obsah
Zoran Milanović Foto: Antonio Bronic, Reuters

Bývalý sociálnědemokratický premiér Zoran Milanović se stane příštím prezidentem Chorvatska. Po sečtení 99,85 procenta volebních okrsků porazil se ziskem 52,70 procenta hlasů dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, která byla kandidátkou vládního Chorvatského demokratického společenství (HDZ) a získala podporu 47,30 procenta voličů.

Zoran Milanović Foto: Antonio Bronic, Reuters
Novým chorvatským prezidentem bude Milanović

V projevu ve svém volebním štábu Milanović pogratuloval své volební soupeřce. Důrazně přitom odmítl pískot přítomných, když zaznělo její jméno. "Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk. Radujme se společně, na zdraví!" citoval ho server Dnevnik.hr.

Milanović byl dlouholetým lídrem Sociálnědemokratické strany (SDP), která je dnes v opozici vůči vládě HDZ. Nejvyšší vládní post tento 53letý politik zastával v letech 2011 až 2016. V předvolební kampani sliboval Chorvatsko jako zemi, kde jsou respektována práva občanů. "Chorvatsko je republikou pro všechny, pro rovnoprávné občany," uváděl podle agentury AFP.

Milanović vyhrál se ziskem 29,55 procenta hlasů i první kolo. Stávající prezidentka, která byla v průzkumech považována za favoritku volebního klání, tehdy získala o přibližně tři procenta méně (26,65 procenta).

Chorvatská prezidentská kandidátka Kolinda Grabarová Kitarovičová

Foto: Antonio Bronic, Reuters

Ceremoniální funkce

Oba kandidáti se v kampani mezi prvním a druhým kolem dopustili přešlapů. Grabarová Kitarovičová například omylem vyzvala voliče, aby na volebních lístcích kroužkovali číslo jejího protikandidáta. Milanović byl zase kritizován za svůj výrok, že se při práci bude řídit zájmem Chorvatska a až poté zákony. Vylidňování regionu Slavonie na východě země pak bagatelizoval tvrzením, že tam beztak nikdy nežil dostatek obyvatel.

Funkce prezidenta je v Chorvatsku spíše ceremoniální. Hlava státu nemůže vetovat zákony, může však ovlivňovat zahraniční, obrannou a bezpečnostní politiku.

Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta.

V pořadí již sedmé prezidentské volby od chvíle, kdy Chorvatsko v roce 1991 získalo nezávislost, sledovalo rekordních 24.333 pozorovatelů. Volebním právem disponuje 3,86 milionu občanů země.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků