Článek
Hlavní výtky vůči Česku, které Evropská komise má, se týkají často pomalého přijímání nových zákonů a opatření, které mají boj s korupcí zefektivnit a zrychlit. Významné korupční případy také u nás nejsou podle EK systematicky vyšetřovány.
Problém vidí unijní exekutiva rovněž v malé transparentnosti vlastnictví médií či ve stále negativnějším přístupu části společnosti i politiků k nevládním organizacím. Naproti tomu dobře hodnocenou nezávislost české justice by podle komise mohly dále zvýšit nově zaváděné normy.
Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako „zátěžová zkouška“ odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle Komise zašla příliš daleko.
EU hledá nový recept na migraci
„Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti,“ konstatuje zpráva. „Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám,“ cituje agentura Reuters z dokumentu.
Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.
„Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů,“ konstatuje Komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.
Von der Leyenová: Nespokojíme se se statem quo, EU musí urychlit přeměnu
