Hlavní obsah
Experti v protichemických oblecích u stanu na místě otravy agenta Skripala. Foto: Peter Nicholls, Reuters

Nervový jed použitý v Británii mohli ukradnout z nestřežené ruské laboratoře

Otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije připisuje Západ Rusku, které čelí odsouzení za první nasazení nervového jedu v Evropě. Expertka na biologické a chemické zbraně Amy Smithsonová však řekla agentuře Reuters, že to tak nemusí být, protože v devadesátých letech se jedu - nebo prekurzorů, při jejichž smíchání jed vnikne - mohli zmocnit kriminálníci.

Experti v protichemických oblecích u stanu na místě otravy agenta Skripala. Foto: Peter Nicholls, Reuters
Nervový jed použitý v Británii mohli ukradnout z nestřežené ruské laboratoře

Smithsonová, která navštívila dvacítku bývalých sovětských zařízení na výrobu chemických a biologických zbraní, uvedla: „Jestli by to z nich mohl někdo propašovat ven? To bych nemohla vyloučit, zejména případě malého množství vzhledem k tomu, jak laxní byla ochranka v ruských chemických továrnách na začátku devadesátých let.“

Zmínila, že pokud by se neukradl samotný nervový jed, který během let degraduje, ale prekurzory, při jejichž smísení vznikla nervově paralytická látka, tak by bylo možné stále získat malé množství jedu pro menší útok. Podmínkou by ale bylo skladování prekurzorů ve vhodných podmínkách.

Ukradený jed byl použit k vraždě bankéře 

Jeden případ použití bojového neurotoxinu k vraždě je už znám. Podobným nervovým jedem byl v roce 1995 otráven ruský bankéř Ivan Kivilidi. Jed byl v telefonním sluchátku. Zaměstnanec výzkumného chemického institutu GosNIIOChT Leonard Rink se přiznal, že látku prodal bankéřovu obchodnímu partnerovi, se kterým se Kivilidim pohádal. [celá zpráva]

Zakryt je i náhrobní kámen Skripalova syna

Foto: Toby Melville, Reuters

Ve vyšetřovacím spisu bylo uvedeno, že Rink jedy ukradl a ukryl je v garáži a opakovaně je prodával, aby si přilepšil k nízkému příjmu a mohl splácet dluhy. Jed použitý k vraždě bankéře prodal přes bývalého policistu.

V ústavu, kde pracoval, se vyvíjely neurotoxiny označované jako novičok (nováček).

Podle ředitele Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která nyní látku zkoumá, je otázka, zda byly všechny sovětské chemické zbraně skutečně zničeny. Zlikvidováno jich bylo 39 967 tun.

Nehlídané laboratoře

List The Guardian zmiňuje, že po pádu Berlínské zdi a rozpadu SSSR zůstaly chemické laboratoře a továrny v Rusku i v postsovětských zemích, jako byly Uzbekistán, Kazachstán a Ukrajina, nehlídané, protože je opustili zaměstnanci, neboť nedostávali mzdu.

Nakládání odtahového vozidla, které mohlo být kontaminované jedem.

Foto: Andrew Matthews, ČTK/AP

Podle Smithsonové trvalo deset let, než se podařilo nastolit pořádek. Tehdy se zásoby z postsovětských zemí převezly do Ruska, nebo v nich byly zlikvidovány s pomocí západních expertů.

Bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu Craig Murray, který navštívil místo, kde se jedy testovaly, dal najevo skepsi k obviněním proti Rusku: „Není tu žádný důkaz, že to bylo Rusko. Nemohu vyloučit, že by to mohlo být Rusko, ačkoli tu nevidím motiv. Chci vidět důkazy.“ Podle něj o ruském útoku mluví stejní lidé, kteří kdysi tvrdili, že Saddám Husajn má chemické zbraně, aby ospravedlnili invazi do Iráku. Nakonec se ukázalo, že Husajn žádné chemické zbraně neměl.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků