Hlavní obsah
Ruská miniponorka AS-34. Ilustrační foto Foto: ČTK/AP

Státní tajemství: Kreml mlčí ohledně nehody ruského batyskafu, při které zahynulo 14 lidí

Detaily o nehodě ruského batyskafu, při níž zahynulo 14 námořníků, nebudou zveřejněny, protože jde o státní tajemství. V úterý to napsal server týdeníku Focus s odkazem na vyjádření Dmitrije Peskova, mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ruská miniponorka AS-34. Ilustrační foto Foto: ČTK/AP
Státní tajemství: Kreml mlčí ohledně nehody ruského batyskafu, při které zahynulo 14 lidí

„Některé informace jsou klasifikovány jako státní tajemství. Je samozřejmé, že tyto informace se nesdílejí v zájmu státu a národní bezpečnosti,“ uvedl Peskov. Pozice Kremlu je „v souladu s ruským právem“. „Je zcela normální, že tyto informace neodhalujeme," dodal Peskov s tím, že „vedení námořnictva má všechny potřebné informace“.

Armáda zveřejnila pouze to, že na zařízení pro hloubkové ponory vypukl v pondělí požár, během nějž zahynulo 14 lidí. Všichni se měli otrávit kouřem. Příčiny neštěstí se vyšetřují. Jméno a typ podmořského plavidla nebyly zveřejněny. Neví se ani to, kolik lidí bylo na palubě a zda zařízení bylo vybaveno jaderným reaktorem.

Spekulace o jaderném plavidle AS-12

Některá média napsala, že tragédie se odehrála na jaderné ponorce AS-12 známé jako Losharik. O tomto typu ponorky je toho známo jen minimum. Putin tyto informace nepotvrdil, omezil se pouze na vyjádření, že se jedná o neobvyklou ponorku. „Není to žádná obyčejná loď, je to výzkumná loď. Její posádku tvoří vysoce kvalifikovaní profesionálové,“ uvedl. Mezi 14 oběťmi bylo sedm důstojníků.

Plavidlo bylo přepraveno na vojenskou základnu v Severomorsku, severně od polárního kruhu, což podle Focusu naznačuje, že by tragédii mohli někteří přežít. To také naznačil i ministr obrany Sergej Šojgu, který na vyšetřování nehody dohlíží. „Zemřelo 14 členů posádky. Ostatní se podařilo zachránit,“ řekl. Počet zachráněných ovšem neupřesnil.

Tajuplná mise

Šojgu pouze naznačil, že v ponorce byl zřejmě i civilista, kterého námořníci zachránili. „Námořníci se v kritické situaci zachovali hrdinsky. Z oddílu zachváceného ohněm nejprve evakuovali civilního činitele průmyslu, uzavřeli za ním poklop, aby zabránili rozšíření požáru, a sami pak do konce bojovali za přežití lodě,“ řekl Šojgu.

Tajuplná zůstává i mise ponorky. Ministerstvo obrany se omezilo na sdělení, že se experti na plavidle zabývali výzkumem zemské hydrosféry v ruských teritoriálních vodách Barentsova moře.

Odborník, který chtěl zůstat v anonymitě, o verzi ruského ministerstva obrany pochybuje. Názvy jako výzkumné mise jsou podle jeho názoru zástěrkou pro různé práce na mořském dně, jako je pokládka kabelů, řekl expert agentuře AFP.

Časté nehody ponorek

Nehody ponorek nejsou v Rusku neobvyklé. V posledních dvaceti letech jich byla celá řada. Nejtragičtější se stala v srpnu roku 2000, kdy zahynulo 118 členů posádky ponorky Kursk kvůli vadnému torpédu.

Smrtí 20 lidí skončil v roce 2008 zkušební test ruské jaderné ponorky Nerpa. Po náhodném uvolnění palubního hasicího systému se udusili jedovatými plyny. Ponorka byla navržena pro 80 osob, na palubě jich byly dvě stovky.

V posledních deseti letech vypukly kvůli nedodržování bezpečnostních předpisů požáry při opravách tří ruských ponorek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků