Článek
Stoltenberg připomněl, že celkem čtyři prapory, každý čítající okolo tisícovky vojáků, jsou jen částí širší alianční odpovědi na současné „složitější bezpečnostní prostředí”.
Základem každé z jednotek, které podle Stoltenberga budou plně bojeschopné a pod aliančním vedením, budou síly některé členské země, doplněné menšími příspěvky jiných států. Počítá se, že jádro jednotlivých praporů budou tvořit vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Estonský ministr obrany Hannes Hanso označil rozhodnutí za obrat v regionální bezpečnosti pobaltských zemí: „Je to silný signál každému možnému agresorovi. NATO v případě útoku na některou členskou zemi zareaguje.”
Také podle Stoltenberga je silný odstrašující účinek nejlepším způsobem, jak zabránit válce.
Český výcvik
S výcvikem vojáků pobaltských zemí budou příští rok pomáhat také jejich kolegové z ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. První budou na tři měsíce Češi.
Podle českého ministra obrany Martina Stropnického teď Česká republika se svým podílem na některém z vícenárodních praporů nepočítá. Stropnický také připomněl trvající účast českých vojáků v jiných operacích a silách aliance či Evropské unie.
Na jihovýchodě v oblasti Černého moře plánuje aliance další posílení Rumunska a Bulharska nad už zvýšené námořní a letecké hlídkování a vojenská cvičení. Zvažovala se možnost ustavení vícenárodní brigády založené na základě rumunských sil.
Schůzka ministrů obrany členských zemí paktu, která bude pokračovat ve středu, je posledním jednáním na této úrovni před summitem NATO ve Varšavě na počátku července. Konkrétní podoba rozhodnutí by měla být dokončena právě do varšavské schůzky šéfů států a vlád NATO.
Boj v kyberprostoru
Kybernetický útok na členskou zemi Severoatlantické aliance může být v budoucnu důvodem k aktivaci článku alianční smlouvy o kolektivní obraně všech států NATO, řekl Stoltenberg.
Nadcházející summit NATO ve Varšavě by měl podle něj definovat kyberprostor jako operační prostředí na stejné úrovni jako je například vzdušný prostor, moře či země.
„Kybernetická obrana je částí naší kolektivní obrany. Většina dnešních krizí a konfliktů má kybernetickou dimenzi,” řekl Stoltenberg novinářům.
Posuzování kyberprostoru jako standardního operačního prostředí tak podle něj umožní lepší ochranu aliančních misí a operací.