Hlavní obsah
Kostel svatého Jakuba v Polsku Foto: Kacper Pempel, Reuters

Na řadě míst polské státní správy jsou duchovní

Přestože Polsko podle ústavy není církevní, ale světský stát, v jeho státní správě působí asi půl tisícovky kněží. Zatímco ve zdravotnictví poskytují duchovní útěchu a podporu nemocným věřícím, v jiných resortech, jako jsou státní lesy, energetické koncerny či v daňové a celní správě, toho na práci zřejmě mnoho nemají, ale berou vysoké platy.

Kostel svatého Jakuba v Polsku Foto: Kacper Pempel, Reuters
Na řadě míst polské státní správy jsou duchovní

Vysoká úřednice ministerstva financí o působení devíti kněží v daňové a celní správě listu Gazeta Wyborcza otevřeně řekla, že tam vůbec nejsou potřeba. „Máme kaplany, ale jako by ani nebyli,“ sdělila s tím, že duchovní do práce ani nechodí.

Podle zjištění deníku kněží jsou pracovně zařazení na pozici expertů s měsíčním platem od čtyř do šesti tisíc zlotých (24 až 36 tisíc Kč), ale k tomu jim ještě náleží pravidelné odměny podle počtu odpracovaných let.

„O takových platech si mohou mnozí specialisté a řídící pracovníci na daňových úřadech a celnicích nechat jen zdát,“ napsal liberální deník Gazeta Wyborcza.

O zařazení kněží na místa ve státní správě, kde si lze snadno přivydělat, rozhodují jejich představení – biskupové. Polský stát dotuje katolickou církev v zemi ročně sumou přesahující miliardu zlotých (přes šest mld. korun).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků