Hlavní obsah

Mitrochinův archiv: Na pražské jaro nasadila KGB 15 agentů

Právo, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Patnáct „zkušených agentů“ sovětské tajné služby KGB dostalo v roce 1968 za úkol zaměřit se na vytipované lidi v Praze s cílem potlačit pražské jaro. Ukazují to nově zveřejněné písemnosti z tzv. Mitrochinova archivu, jenž nese jméno po bývalém agentovi KGB, který tyto dokumenty vynesl na Západ.

Foto: Profimedia.cz

Sídlo KGB v moskevské Lubljance na archivním snímku.

Článek

Agenti měli v Praze působit v rámci akce s krycím názvem Progres (Pokrok), kterou schválil tehdejší šéf KGB Jurij Andropov. Měli za úkol kontaktovat zejména redaktory médií i studentské vůdce a pokoušet se destabilizovat tehdejší komunistické vedení ČSSR, které se začalo vymykat kontrole Moskvy.

Dokumenty zachycující aktivity KGB v západních zemích i ve státech bývalého východního bloku včetně tehdejšího ČSSR jsou od nynějška dostupné v archivu univerzity v Cambridgi.

U britského listu The Daily Telegraph však největší zájem vzbudily údaje o tajných úložištích sovětských zbraní, jež byly podle britského historika tajných služeb Christophera Andrewa údajně umístěny v blízkosti většiny velkých měst západních zemí.

Tajné skrýše

Jeden z dochovaných dokumentů popisuje sklad v blízkosti švýcarské metropole Bernu. Nacházel se v blízkosti kaple na farmě nedaleko města. „Když ujdete 36 kroků, dostanete se mezi dva velké listnaté stromy, jediné na tomto místě. Vzdálenost mezi stromy činí tři kroky. Prostor mezi stromy byl použit pro skrýš,“ uvádí instrukce jako vystřižená z knihy o pirátských pokladech. Dodává i pokyny, jak odstranit nastraženou výbušninu.

„Byla to rozsáhlá operace a skrýše byly během studené války strategicky umístěny ve většině zemí NATO. Vzhledem k tomu, že Británie stála co do významu v očích Sovětů hned na druhém místě po USA, bylo by pozoruhodné, kdyby tato taktika nebyla použita i tady. Samozřejmě dnes by je nebylo snadné najít a je nepravděpodobné, že zbraně by byly provozuschopné,“ soudí Andrew, který se spřátelil s bývalým agentem KGB Vasilijem Mitrochinem po jeho odchodu z Ruska a využil jeho písemností pro své knihy.

Vysoce ceněná tajemnice

List The Guardian věnuje velkou pozornost britské státní zaměstnankyni Melitě Norwoodové, která KGB předávala informace o britském jaderném programu. Její případ byl odhalen už před 16 lety. Nově zveřejněné písemnosti ale ukazují, že špionážní aktivity této nenápadné ženy oceňovali Rusové daleko výše než činnost daleko známějších agentů.

Žena s přezdívkou Hola byla už dříve hodnocena coby „nejvýznamnější agentka, jakou kdy KGB naverbovala“. Její velící důstojník uvedl, že byla naverbována v roce 1937 „na ideologickém základě“ a díky tipu od britských komunistů. Oceňoval ji jako „loajální, důvěryhodnou, disciplinovanou agentku, která se snažila přinést nám co největší prospěch“.

„Je nepravděpodobné, že by chápala význam mnohého z toho, co předala dál – na neexperta to mohlo působit velmi nudně, zvláště když byly dokumenty vytrženy z kontextu. Tyto písemnosti (od Mitrochina – pozn. red.) však nenechávají pochyby, že informace, které předávala, byly pro KGB velmi užitečné.“

Norwoodová pracovala jako úřednice a tajemnice britské asociace pro výzkum neželezných kovů. Moskvě předala informace, které měly zásadní význam pro sovětský jaderný program. Příslušné písemnosti vždy vybrala šéfovi ze sejfu, ofotila a zase vrátila zpátky.

Dostala za to Řád rudého praporu a po jedenáct let jí Rusové vypláceli penzi ve výši 20 liber měsíčně (dnes asi 660 Kč). Při návštěvě Moskvy roku 1979, kdy už byla v důchodu, jí Rusové nabídli další ocenění, což odmítla. Odhalena byla až v roce 1999 díky Mitrochinovu archivu.

Šok z opilců

Profesor Andrew připomněl, že podle údajů z tohoto archivu si ji Moskva cenila daleko výše než třeba proslulého Kima Philbyho. „V té době byly tajné služby poněkud mužsky šovinistické, takže dát ženě přednost před Philbym ukazuje, jak pro ně byla důležitá,“ dodal.

Minimum úcty projevovali Sověti podle listu The Independent dvěma známým kolegům Philbyho, kteří se celkem rychle dostali do rukou západní kontrarozvědky. Guy Burgess je šokoval tím, že „byl trvale pod vlivem alkoholu“. Jednou se prý vypotácel z hospody, kde nechal ležet na zemi tajné dokumenty britského ministerstva zahraničí. I tak do svého odhalení poskytl Moskvě stovky tajných dokumentů.

„Trvale opilý“ byl i Donald Maclean, další příslušník tzv. cambridgeské pětky sovětských agentů. KGB mu navíc vytýkala, že „není příliš dobrý v udržování tajemství“. Prozradil totiž svou „práci“ bratrovi.

Přes Rigu do Británie

Mitrochin sestavil svůj archiv na základě dokumentů KGB, k nimž se dostal, když v letech 1972 až 1984 dohlížel na jejich přesun z moskevské Lubljanky do nového sídla tajné služby.

Roku 1992, kdy se rozpadal Sovětský svaz, odjel s písemnostmi do Rigy, kde je chtěl předat na ambasádě USA. Tam byl však odmítnut, a tak se vydal k Britům. Ti jej po ověření pravosti dokumentů přijali s otevřenou náručí: on sám již zemřel, jeho rodina však pod jinými jmény žije v Británii.

Nyní bylo zveřejněno 19 z 33 složek obsahujících jeho strojopisné záznamy v ruštině. Ručně psané poznámky v Mitrochinových sešitech zůstávají tajné.

Reklama

Výběr článků

Načítám