Článek
Během prvních třech čtvrtletí loňského roku skončilo ve prospěch uprchlíků 44 procent všech žalob, napsal server FAZ. [celá zpráva]
Úspěšnost je zvláště vysoká u Syřanů (69 procent) a Afghánců (61 procent). Běženci z Maroka a Alžírska vyhráli své spory ve dvanácti a deseti procentech. Tyto země by měly být prohlášeny za bezpečné země původu.
Mnohým soud přiznal ochranu na základě ženevské úmluvy o ochraně obětí války, další migranty ochránilo vydání zákazu deportace či poskytnutí časově omezené ochrany.
List Süddeutsche Zeitung připomíná, že Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), který o udílení azylu v Německu rozhoduje, často proti rozhodnutí soudů odvolává a v druhé instanci bývá poměrně úspěšný.
Počet žalob na rozhodnutí v azylových řízeních se ve srovnání let 2016 a 2017 zvýšil z asi 70 tisíc na 320 tisíc
Pokud běženec získá status uprchlíka, mohou za ním dorazit jeho nejbližší příbuzní v rámci takzvaného práva na slučování rodin. Jestliže má jen takzvanou doplňkovou ochranu, toto právo jim umožněno není. S výraznou změnou nepočítá ani budoucí nová německá vláda.
V předběžném dokumentu, který konzervativní unie CDU/CSU dojednala se sociálními demokraty (SPD) vyplývá, že strany naopak počítají s omezením slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka. Měsíčně by neměl počet těchto příbuzných překročit tisícovku a mělo by být možné „pouze z humanitárních důvodů”. [celá zpráva]
Žalobu k soudu podávají v současnosti prakticky všichni odmítnutí žadatelé o azyl. Už na konci loňského roku předseda spolkového správního soudu Robert Seegmüller uvedl, že soudy jsou jejich žalobami doslova zavaleny. Počet žalob na rozhodnutí v azylových řízeních se podle něj ve srovnání let 2016 a 2017 zvýšil z asi 70 tisíc na 320 tisíc.