Hlavní obsah

Merkelová věřila v reformu socialismu

Právo, Vladimír Plesník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Německá kancléřka Angela Merkelová patřila ve druhé polovině 80. let ke stoupencům glasnosti a perestrojky a i v prosinci 1989, po pádu berlínské zdi, ještě věřila, že demokratický socialismus má budoucnost. Vyplývá to ze životopisné knihy Georga Reutha a Güntera Lachmanna, novinářů listu Bild a Die Welt, s názvem První život Angely M., z níž ukázky zveřejnil týdeník Focus.

Foto: Kay Nietfeld/Pool, Reuters

Angela Merkelová v Afghánistánu

Článek

V listopadu 1989 východoněmečtí levicoví intelektuálové, například spisovatelé Christa Wolfová a Stefan Heym, ve výzvě Pro naši zem dali veřejnosti NDR na výběr: buď „společnost solidarity na území NDR“, nebo „výprodej našich materiálních a morálních hodnot“, přičemž varovali před „převzetím Západem“.

Pokud zreformujeme NDR, tak ne do podoby Spolkové republiky
Angela Merkelová

Merkelová odpověděla otevřeným dopisem Wolfové. „Pokud ještě věříte v budoucnost socialismu, pak by bylo nezbytné představit návrh pro jeho realizaci a ne jenom polemizovat. Právě teď panuje nedostatek schůdných a rozumných vizí budoucnosti. Čtyřicet let NDR zošklivilo původně nadějné slovo socialismus,“ napsala.

Předčítala z Pravdy

„Sjednocené Německo,“ uvádí kniha, „bylo tehdy mimo její představivost – nejen kvůli tomu, že nezapadalo do bipolárního světa, ale také kvůli tomu, že západní společenský systém striktně odmítala.“ Autoři citují manželku Christofera Freye, profesora teologie z tehdy západoněmecké Bochumi, které tehdy Merkelová měla říci: „Pokud zreformujeme NDR, tak ne do podoby Spolkové republiky.“

Michael Schindhlem, kolega kvantový chemik v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd NDR v Berlíně, si vybavuje: „Kolegyně ze sousední kanceláře každý den dvakrát postavila podnos s  turecky uvařenou kávou, odklidili jsme stranou svět sjetin z počítače, děrovacích štítků a hory papírů a zabývali se fantastickým vývojem v zemi perestrojky.“

Nynější kancléřka měla mimořádnou výhodu – hovořila perfektně rusky. V deváté třídě „Kasi“, jak jí spolužáci podle dívčího jména Kasnerová přezdívali, vyhrála celostátní kolo olympiády v ruském jazyce a za odměnu cestovala v roce 1970 do Moskvy na mezinárodní soutěž v ruštině.

Četla tudíž v sovětské Pravdě Gorbačovovy projevy a další články ze Sovětského svazu, takže věděla, jak se nůžky mezi Gorbačovem a vedením NDR postupně rozšiřují.

Na střední škole patřila do CDU

Pokud jde o její první manželství, její spolužáci si vybavují, že celou střední školu patřila do CDU, tedy nikoli křesťanské demokracie, které od roku 2000 šéfuje, ale do skupiny Club der Ungeküssten – klubu nepolíbených. O to bouřlivěji se vrhla na univerzitě v Lipsku do vztahu se spolužákem Ulrichem Merkelem.

Manželství čekal po pouhých třech letech rozvod. „Vzali jsme se, protože všichni se brali. Dnes to zní jako nesmysl. Do manželství jsem nevstupovala s náležitou vážností,“ vzpomínala později.

Co na sebe německá kancléřka prozradila
srdce – „Dokážu uvažovat velmi abstraktně, ale v porovnání s jinými lidmi hrají u mě pocity velkou roli“
jazyky – jako školačka vyhrála olympiádu ruského jazyka, hovoří perfektně anglicky
sport – příliš jí neříká, i když na vysoké škole zaběhla stovku pod 16 vteřin
vaření – baví ji, specializace: eintopf, řízek, ryby, všemožné druhy koláčů a vánoční husa
restaurace – v éře NDR chodila po sauně s partou do Alte Gaslaterne, dnes bývá pravidelným hostem u Borchardta a v Café Einstein
nápoje – má slabost pro kávu, denně alespoň šest šálků, jako znalkyně vín dává přednost červenému od vinaře Wernera Näkela z Dernau
dovolená – vyžívá se v túrách, v létě v Dolomitech, v zimě s mužem na běžkách. Vysněné cíle: Jižní Afrika a Skotsko

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám