Hlavní obsah
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová jsou považováni za velké spojence Foto: Martin Meissner, ČTK/AP

Macron s Merkelovou se odcizují, tvrdí německý list

Naprosto překvapivý zvrat nastal ve čtvrtek v přátelských vztazích mezi Německem a Francií, píše list Süddeutche Zeitung. Francouzský prezident Emmanuel Macron nečekaně odřekl svou účast na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kam mají dorazit špičky světové politiky. Mezi účastníky mají být například izraelský premiér Benjamin Netanjahu, egyptský prezident Abdal Fattah Sísí či americký viceprezident Mike Pence, píše server týdeníku Focus.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová jsou považováni za velké spojence Foto: Martin Meissner, ČTK/AP
Macron s Merkelovou se odcizují, tvrdí německý list

List Süddeutsche Zeitung dává Macronovo rozhodnutí do souvislosti s dalším překvapivým krokem Francie. Tím je změna postoje k energetickým pravidlům. Francie oznámila, že bude podporovat přijetí tvrdších pravidel pro plynovody ze třetích zemí. To by mohlo výrazně zkomplikovat probíhající stavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Změna postoje Francie může negativně ovlivnit vztahy Paříže a Berlína. Macron tvrdí, že cestu nezrušil v souvislosti se změnou postoje ohledně Nord Streamu, ale kvůli tomu, že se chce soustředit na vnitropolitická témata. List Süddeutsche Zeitung ale ve zrušení cesty vidí další důkaz rostoucího odcizení mezi dosavadními velkými spojenci.

Německo mělo v případě plynovodu dosud podporu kromě Francie také dalších velkých zemí, jako jsou Španělsko či Itálie. Pokud ale Paříž zvedne ruku pro tvrdší pravidla, podaří se ostatním unijním zemím tato tvrdší pravidla prosadit, napsala agentura Reuters.

Německo se bojí ztrát

Německo má obavy, že přísnější pravidla nejen zkomplikují stavbu, ale i jeho provoz by mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový, napsala agentura DPA. Unie například chce, aby byl oddělen provozovatel přenosové soustavy od dodavatele plynu, což v případě plynovodu Nord Stream 2 neplatí. Provozovatelem sítě i dodavatelem je totiž ruský koncern Gazprom.

V Bruselu se v pátek sejdou ke klíčovému jednání o nových pravidlech zástupci členských zemí. Jejich rozhodnutí však poté ještě musí potvrdit Evropský parlament a členské státy.

Foto: Mapy.cz

Chystaný plynovod je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, ale i Česku či Slovensku. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod tvrdě kritizuje také americký prezident Donald Trump, podle něhož učiní Německo zcela závislým na ruské energii.

Odcizení spojenců

Nord Stream 2 ruského plynárenského koncernu Gazprom spočívá v rozšíření současného plynovodu Nord Stream. Na financování projektu se podílí také pět evropských firem - německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Společnosti, které zdůrazňují význam plynovodu, zatím do projektu investovaly kolem čtyř miliard eur (103 miliard Kč), celkem si projekt vyžádá investici 9,5 miliardy eur (243 miliard Kč). Nord Stream 2, jehož výstavbu už povolily všechny dotčené země s výjimkou Dánska, má být hotový do konce letošního roku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků