Hlavní obsah

Kypr je ráj špionáže

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nikosie

Středomořský ostrov Kypr je nejméně 70 let strategickým uzlem výzvědných služeb, píše italský týdeník L’Espresso. Kypr však většinou stál mimo pozornost médií. Nanejvýš se objevoval jen na okraji zpráv, ale nejčastěji byl zcela vynecháván, protože se vynaložilo velké úsilí, aby ráj špionů a výzvědných služeb zůstal ukryt před zvědavostí veřejnosti.

Foto: Profimedia.cz

Archivní snímek stíhačky Harrier nad britskou vojenskou základnou na Kypru

Článek

Na Kypru je umístěn první britsko-americký systém masové kontroly Echelon. Jeho obří satelitní antény byly situovány blízko základny Agios Nikolaos. Tehdy se začaly předávat informace přes satelity a Britové a Američané prostřednictvím Echelonu špehovali satelitní komunikaci, telefonáty a e-maily, které zkoumali na počítačových sítích uvnitř základny.

Když se však technologie dále vyvinula a od satelitů se přešlo na podmořské kabely z optických vláken, i při zachycování informací se přešlo ze satelitů k těmto kabelům. A vzhledem k politickým a vojenským aktivitám Spojených států a Velké Británie na Blízkém východě - od studené války po konflikt mezi Izraelci a Palestinci, od válek v Afghánistánu a Iráku po Libyi a Sýrii - nepřekvapuje, že britské základny v srdci tohoto regionu jsou nanejvýše důležité i dnes.

Role Kypru rostla od druhé světové

Kypr se stal nejvýznamnější lokalitou pro elektronickou špionáž na Blízkém východě koncem 40. let, kdy radikální politické změny přinutily Brity, aby zavřeli základny v palestinském Sarafandu a egyptské Heliopoli. V roce 1947 byly operace přemístěny na Kypr, a tak se zrodila významná základna v Agios Nikolaos.

Když pak byly v 50. letech uzavřeny zpravodajské struktury na Srí Lance a v Habbáníji v Iráku, byly i tyto operace přesunuty na Kypr, který se tak stal hlavním centrem angloamerických odposlechů na Blízkém východě a v okolních regionech.

Britské zpravodajské služby rozšířily svou činnost za studené války. Kromě monitorování radiových komunikací na velkou vzdálenost byl aktivní projekt Sandra na kyperské hoře Olymp, který umožňoval kontrolovat letadla a rakety až v Sovětském svazu.

Foto: Profimedia.cz

Radary systému Echelon v britském Menwith Hill Station

Britské a americké výzvědné letouny vzlétávaly z Kypru na nespočet misí, v jejichž rámci se fotografovaly citlivé lokality a sledovala komunikace. Komunikace na Blízkém východě a na jihu Sovětského svazu rovněž monitoroval americký radiový vysílač Pusher, zatímco zařízení americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) na Kypru, spojené s velkými základnami NSA v německém Bad Aiblingu, zachycovalo izraelskou komunikaci. Na ostrově byla rovněž radiová stanice britské rozvědky MI6 a vysílač Hlasu Ameriky.

Prozrazení 

Když v 70. letech investigativní novináři Duncan Campbell a Crispin Aubrey a informátor John Berry poprvé britskou veřejnost seznámili s rolí britské tajné služby GCHQ monitorující hovory a elektronickou komunikaci, byl Berry zpravodajským důstojníkem na základně Agios Nikolaos.

Když v roce 2003 Británie před invazí do Iráku oznámila, že zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna mohou zasáhnout britské základny za sotva 45 minut, šlo o základny britské špionážní služby na Kypru. Informace, které Británie dodala syrským povstalcům bojujícím proti režimu Bašára Asada, pocházely z jejích kyperských základen vzdálených od syrských břehů 105 kilometrů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám