Článek
Ve čtvrtek jste měl první pracovní den v úřadu vlády. Stihl jste ráno svůj tradiční běh se psem?
Samozřejmě. Musel jsem odejít z domova trochu dříve, ale vůbec nechci měnit dosavadní styl života. Ráno byly poctivé kilometry, poctivé cvičení, pes je spokojený – co si víc mohu přát?
Kolik jste absolvoval kilometrů?
Vždycky to záleží na tom, zda přitom cvičím, nebo ne. Každý den naběhám od šesti do dvanácti kilometrů.
Co vás prvně napadlo, když jste o volební noci zjistil, že vaše strana Směr-sociální demokracie získala přes 44 procent hlasů?
Potichu jsem věřil, že můžeme získat milión voličů. A to se stalo. Nevěřil jsem, že tento počet voličů vytlačí výsledek až na 44 procent a na 83 mandátů. Přiznám se, že žádné šampaňské nebouchalo. Výsledky voleb jsme se stranickými kolegy přijali s velmi velkým respektem.
V jakém stavu jste převzali zemi a především ekonomiku?
Dědictví, které nám zůstalo po vládě Ivety Radičové, je šokující. Deficit za první tři měsíce letošního roku rostl tak, že přesahuje 1,1 miliardy eur. To je o 500 miliónů eur víc než ve stejném období loňského roku.
Navíc kolabuje daňový systém.
V České republice to možná ani nikdo nepochopí, ale daňový systém na Slovensku opravdu nefunguje. Systém daňové a finanční správy se zcela rozpadl. Navíc po kauze Gorila a dalších kauzách čelíme tvrdým požadavkům veřejnosti a médií na čistotu veřejného života. V tomto ohledu bude vládnutí zcela jiné a budeme čelit množství požadavků a kritérií, které snad před dvěma lety ani nebyly na stole. Dnes ale na stole jsou – a my je musíme respektovat.
Je možné za celé této situace plnit sociálnědemokratický program?
S veřejností jsme komunikovali velmi opatrně. Říkali jsme jasně, že v případě naší účasti ve vládě bude hlavním cílem zastavení propadu životní úrovně obyvatelstva. Mnoho lidí žije na Slovensku doslova v mizérii. Pokud by se pokračovalo v ozdravování metodami, které nabízela pravice, propad životní úrovně by byl ještě větší. Vůbec si nestavíme vzdušné zámky. Víme, že v roce 2013 musíme naplnit kritéria tříprocentního deficitu. My to neděláme kvůli Unii a eurozóně, ale proto, že veřejné finance musí být zdravé.
Čekají Slováky vyšší daně?
Rovná daň na Slovensku určitě končí. Bude zavedena progresivita pro lidi, kteří hodně vydělávají, a pro firmy, které mají vysoké daňové základy.
Už víte, kdy k tomu dojde?
V roce 2013 potřebujeme 1,5 miliardy eur. Společně se sociálními partnery vytvoříme radu solidarity a rozvoje. Bude to něco podobného, jako byl NERV v České republice. Kromě již zmíněných opatření chceme podporovat hospodářský růst. Není možné ozdravovat veřejné finance pouze škrty. Musí tu být hospodářský růst jako základ ozdravování veřejných financí. Vždyť banky mají historické zisky, tak mohou platit i vyšší daně.
Jak se postavíte k tzv. druhému pilíři důchodové reformy?
Na místě České republiky bych bedlivě studoval, jak se Slovensko vydovádělo ve druhém pilíři. Tak se může ČR vyhnout chybám a může se poučit na tomto experimentu na lidech. Takový nepodnikla žádná jiná země. Když si uvědomíme, že důchodové fondy prodělávají, tak do budoucna je to obrovská katastrofa. Může to dopadnout tak, že lidé budou 20–30 let šetřit, inflace jim sežere všechny peníze, dostanou malý důchod od státu – a my jim budeme muset doplácet na životní minimum, aby přežili.
Vaše první zahraniční cesta ve funkci povede do Prahy?
Určitě ano. Okamžitě po jmenování jsem dal pokyn ministru zahraničí, aby začal tuto cestu připravovat. Domnívám se, že by to měla být cesta symbolická. Chci se setkat s českým premiérem, podat si s ním ruce, vzájemně se ujistit, že nadstandard našich vztahů je něco, co nám do budoucna poskytuje velké plus, a že nám na tom moc záleží. Nepotrpěl bych si ani na oficiality. Důležité je setkání.
V české politice je ovšem nyní poměrně turbulentní situace.
Sleduji to. Dostávám informace také od české sociální demokracie, které držím palce, zajímají mě jejich reakce na danou situaci. Jsou to ale vnitřní české záležitosti. Je nicméně zvláštní, že cokoli se na české politické scéně děje, země navzdory tomu šlape. Je zajímavé, že politika neovlivňuje českou ekonomiku. To je zdravý vývoj. Snad to někdy dokážeme i my na Slovensku. Mám pocit, že u nás politika výkonnost hospodářství velmi ovlivňuje.
Celý rozhovor si můžete přečíst v pátečním vydání deníku Právo.
