Hlavní obsah
Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip byl v Praze loni v říjnu. Dozvěděl se, že vláda na národním plánu pracuje. Zatím se ale nikam nedopracovala. Foto: Profimedia.cz

Jak získat miliardy na rychlý internet, radil Čechům i místopředseda EK. Marně

Vláda se k urychlenému vytvoření Národního plánu rozvoje sítí nové generace nerozhoupala ani poté, co ji k tomu místopředseda Evropské komise a eurokomisař pro digitální média a jednotný trh Andrus Ansip během své návštěvy Prahy osobně v říjnu loňského roku vyzval. Plán je přitom jednou z podmínek k získání evropské dotace ve výši 14 miliard korun na rychlý internet.

Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip byl v Praze loni v říjnu. Dozvěděl se, že vláda na národním plánu pracuje. Zatím se ale nikam nedopracovala. Foto: Profimedia.cz
Jak získat miliardy na rychlý internet, radil Čechům i místopředseda EK. Marně

„Skutečně jsem (s českými představiteli – pozn. red.) hovořil o významu strukturálních fondů a rozvoje vysokorychlostního internetu. Vybídl jsem české vládní orgány, aby pracovaly ruku v ruce na detailním plánu vývoje sítí nové generace v zemi, a vím, že už se na tom pracuje,“ sdělil místopředseda EK Andrus Ansip Novinkám.

To ale zřejmě nevěděl, jakým stylem se na tom v Česku pracuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má věc na starost, už sice od loňského dubna předložilo sedm návrhů zmiňovaného Národního plánu, žádný ale nevyhovoval. A pokud nevyjde ani osmý pokus, Česko o peníze s největší pravděpodobností přijde, protože na další reparát už nebude čas. Lhůta pro předložení návrhu vyprší s koncem letošního roku.

Česko mohlo dostat téměř nejvíc

Pokud se tak skutečně stane a Praha materiál odevzdat nestihne, bude pachuť po promarněné šanci o to hořčí, že Brusel pro Česko z více než šestimiliardového balíčku eur vyčlenil čtvrtou nejtučnější obálku s 521 milióny eur, což odpovídá zmiňovaným 14 miliardám korun. Vyplývá to z údajů, které Novinkám poskytlo zastoupení Evropské komise v Česku.

Více mohou dostat jen Itálie (1,65 mld. eur), Polsko (1,025 mld. eur) a Francie (628 mil. eur). Pro Slováky Brusel vyčlenil 278 miliónů eur, což odpovídá více než 7,5 miliardy korun.

Na písemný dotaz Novinek, které země už podmínku (na rozdíl od Česka) splnily, tisková mluvčí zastoupení EK Karolína Kottová odpověděla, že „lze potvrdit, že mnohé státy EU již podmínku EAC 2.2 (vypracování národního plánu – pozn. red.) splnily“.

Hlavní priorita EU, která Česko nepálí

Česko nemusejí zamrzet jen neproinvestované peníze. Jak totiž upozornil eurokomisař Ansip, na rychlém internetu je závislá i budoucí konkurenceschopnost země.

„Spolehlivé vysokorychlostní sítě jsou základem, na němž se může postavit jednotný digitální trh. A ten je hlavní prioritou Evropské unie. Potřebujeme, aby byli naši občané a firmy – zejména ty nejmenší – a naše veřejná administrativa dobře propojeny a mohly využívat výhod, které internet nabízí,“ dodal pro Novinky Ansip.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků