Hlavní obsah

EU rozhodla o razantním snížení emisí u aut

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lucemburk
Aktualizováno

Osobní automobily vyráběné v Evropské unii od roku 2030 by měly vypouštět o 35 procent méně oxidu uhličitého než v roce 2021, dodávky pak o 30 procent méně, uvedlo v úterý večer na Twitteru rakouské předsednictví EU. Po 13 hodinách jednání se na tom v Lucemburku v úterý pozdě večer dohodli ministři životního prostředí členských zemí

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Článek

Cíl na úrovni pětatřicetiprocentního omezení emisí pro osobní automobily navrhlo Rakousko, tedy nyní předsednická země EU, jako kompromis. Po celodenním maratonu vyjednávání pro něj nakonec podle Köstingerové hlasovalo 20 z 28 zemí unie, čtyři státy, které chtěly vyšší - nejméně čtyřicetiprocentní cíl - byly proti a čtyři se zdržely.

Rakouská ministryně pro udržitelný rozvoj a turistiku Elisabeth Köstingerová na noční tiskové konferenci poděkovala zemím, které dokázaly změnit postoj. Přijaté rozhodnutí označila za důležitý krok v boji s klimatickými změnami. V souvislosti se snížením emisí připomněla pondělní zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). V ní stojí, že cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. [celá zpráva]

Češi i Němci ustoupili 

Podle českého náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže hlasovala nakonec pro kompromisní podobu návrhu i Česká republika, ačkoliv původně prosazovala snižování jen o 30 procent.

„Získali jsme nejlepší možný výsledek, který jsme mohli. Kdybychom se zdrželi, tak jsme na tom hůř,” řekl Smrž večer po jednání. Postoj podle něj v průběhu jednání změnilo také Německo, které ještě ráno stejně jako země Visegrádské skupiny též pro rok 2030 trvalo na snížení jen o 30 procent, které původně navrhla Evropská komise. Další členové EU jako Francie, Nizozemsko nebo Dánsko prosazovali, aby to bylo nejméně 40 procent. To je hodnota, na které se minulý týden shodl Evropský parlament.

Do konečné verze se podařilo například prosadit „revizní klauzuli”, která počítá s tím, že v roce 2023 bude zanalyzována reálná situace a zhodnoceno plnění domluvených kroků tak, aby bylo možné případně cíl snižování emisí CO2 pro rok 2030 přehodnotit. Pro rok 2025 by měl platit cíl snížit emise oxidu uhličitého u nových aut o 15 procent proti hodnotám roku 2021.

Novinkou v kompromisu je také systém pobídek pro výrobce, které je budou vést k tomu, aby elektrické automobily více uváděli na trhy těch států EU, kde je v letošním roce podíl bezemisních a nízkoemisních vozidel pod 60 procenty celounijního průměru.

Úterní jednání ministrů mělo původně skončit kolem osmé hodiny večer, nakonec se ale protáhlo přibližně do 23:15. Předsednické Rakousko chtělo vyjednávání uzavřít ještě v úterý. Už ve středu bude jednat o konečné podobě příslušné legislativy.

Automobilky byly proti

„Nejhorší na zpřísnění emisních limitů je to, že jsou stanovovány arbitrárně bez hluboké a technicky podložené diskuse s odvětvím, které patří mezi ekonomické pilíře hlavních evropských ekonomik,“ řekl již dříve automobilový expert z poradenské firmy EY Petr Knap.

„Automobilový průmysl intenzivně investuje do snižování emisí CO2 z dopravy. Ve světle přechodu k čisté mobilitě, potažmo pak k elektromobilitě, je však důležité zohlednit, že jde o zásadní systémovou změnu, často při­rovnávanou k přechodu od koňmi tažených povozů k prvním automobilům. Fakticky ale mnohem složitější, neboť tehdejší uživatelé neměli alternativu, zatímco v současné době je provoz vozidel na spalovací motor levnější a bez komplikací,“ řekl tento týden Právu mluvčí sdružení Miroslav Konvalina.

Podle jeho názoru je rozhodující, aby k nástupu čisté mobility docházelo postupně, nikoliv skokově. Příliš ambiciózní závazky o snížení emisí a překotný přechod na elektromobilitu bude mít podle Konvaliny negativní dopad na zaměstnanost v oboru. „Dopady se budou týkat finálních výrobců, ale větší tíhu ponesou dodavatelé a menší firmy výrobního řetězce. Dopady budou rovněž u pracovníků v servisech a v návazných odvětvích,“ uvedl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám