Článek
Provizorium by znamenalo, že EU bude mít po Novém roce méně peněz zejména na novou diplomatickou službu, která zahájí činnost 1. prosince. Pondělí bylo vůbec posledním dnem, kdy evropská sedmadvacítka mohla hrozbu provizoria odvrátit.
Jednání měla tentokrát jiný zádrhel než dříve. Europoslanci tentokrát přijali mírnější navýšení rozpočtu - 2,9 procenta oproti původně žádaným 6 procentům -, jak to požadovaly členské státy.
Parlament chtěl jednat také o budoucích rozpočtech
Výměnou za svůj souhlas ovšem zákonodárci žádali přístup k jednáním o rozpočtu pro roky 2013 až 2020, o němž unie v současnosti začíná debatovat. Europoslanci argumentují, že jejich právo na přístup k jednáním zakotvuje lisabonská smlouva.
Parlament by rád prosadil, aby unijní rozpočet nebyl závislý jen na příjmu od národních vlád, ale měl k dispozici i vlastní zdroje. V úvahu připadá například jednotná evropská daň.
Podle některých zemí ale nemá parlament na účast při podobných jednáních nárok.
"Chtěli jsme dohodu, ale je mi líto toho, že několik málo zemí zavřelo pro dohodu o rozpočtu pro rok 2011 dveře. Tvrdohlavost těchto zemí podkopává důvěru občanů, že EU pracuje efektivně," řekl novinářům krátce po skončení jednacího maratonu předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.
Při jednání údajně navzdory výsledku panovala mezi stranami značná shoda, nicméně proti se postavili zejména Britové a Nizozemci.
Ohrožen chod zahraniční služby
V současnosti není příliš jasné, jak se EU v současné situaci zachová, protože podobným vývojem nikdy neprošla. Je evidentní, že Evropská komise bude muset připravit nový návrh unijního rozpočtu. K němu se ale za normálních okolností musí vyjadřovat i národní parlamenty a celá procedura trvá řadu měsíců. Pokud by unie tento harmonogram dodržela, schvalování rozpočtu EU by přišlo na řadu až nejspíš na jaře příštího roku.
Členské státy nicméně problematiku rozpočtu zařadily na jednání prosincového summitu EU.
Pokud unie skutečně zamíří do provizoria, nejkřiklavějším příkladem neúspěchu bude nový diplomatický sbor EU, na jehož provoz nebudou peníze. S jeho vytvořením počítá lisabonská smlouva. Má v něm působit zhruba 8000 lidí, z nichž bude zhruba 1200 diplomatů. Rozpočet sboru dosahuje téměř 230 miliard korun.
