Článek
„Když se podívám po Evropě, tak žádný jiný národ se tak jasně nevyrovnal se svými křivdami jako Němci. Už není třeba nám těch 12 let předhazovat, s naší dnešní identitou už nesouvisí. Proto máme také právo si vzít nejen naši zemi, ale i naši minulost zpět,“ řekl Gauland k nacistickému období z let 1933 až 1945.
Podle Gaulanda je proto třeba přehodnotit pohled na skutky německých vojáků v obou světových válkách. Pokud podle jeho slov byli Francouzi hrdí na svého císaře a Britové na admirála Nelsona či Winstona Churchilla, pak Němci mají „právo být pyšní na úspěchy německých vojáků ve dvou světových válkách“.
Gauland pak svůj výrok mírnil, když připomněl, že do německých dějin patří polní maršál Erwin Rommel i plukovník Claus von Stauffenberg, který v červenci 1944 provedl neúspěšně atentát na Adolfa Hitlera, kvůli čemuž musel pak spáchat sebevraždu i Rommel, neboť o plánu částečně věděl.
Alexander Gauland (AfD)
Citlivé téma
Nacistická minulost je v Německu dodnes velmi citlivým tématem. Týká se to i tehdejší armády, která se podílela na válečných zločinech a holocaustu.
Výroky k nacistické minulosti se v případě AfD neobjevují poprvé. Šéf durynské AfD Björn Höcke letos v lednu hovořil o „hloupé politice vyrovnávání se (s minulostí)“ a také prohlásil, že památník holocaustu v centru Berlína je „památníkem hanby“. Kvůli tomu s ním i sama AfD zahájila řízení o vyloučení ze strany.
Německo čekají přespříští víkend parlamentní volby. Průzkumy AfD přisuzují zisk v rozpětí devět až 12 procent, takže strana má významnou šanci dostat se poprvé do Spolkového sněmu. Zatím zaznamenala úspěchy ve volbách na spolkové úrovni, například v Sasku-Anhaltsku, Bádensku-Württembersku či Porýní-Falci.
Šestasedmdesátiletý Alexander Gauland, původní profesí právník, byl 40 let členem vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), než v roce 2013 pomohl založit Alternativu pro Německo (AfD). Je poslancem ve spolkové zemi Braniborsko a s Alicí Weidelovou vede kandidátku strany pro nadcházející celonárodní volby.
