Hlavní obsah
Irští voliči odmítli Lisabonskou smlouvu v červnu. Foto: Francois Lenoir , Reuters

Brusel šetří, zda odmítnutí Lisabonské smlouvy nesponzorovala CIA

Nejprve byl příčinu nevděk Irů, pak špatná práce vlády v Dublinu a teď mají podle britských Timesů někteří představitelé Evropské unie nové vysvětlení, proč v červnu zamítavým postojem voličů v irském referendu zkrachoval ratifikační proces Lisabonské smlouvy. Brusel chce vyšetřit, zda kampaň proti dokumentu, jenž měl reformovat unijní instituce, nesponzorovala klika amerických neokonzervativců, Ústřední zpravodajská služba CIA a Pentagon.

Irští voliči odmítli Lisabonskou smlouvu v červnu. Foto: Francois Lenoir , Reuters
Brusel šetří, zda odmítnutí Lisabonské smlouvy nesponzorovala CIA

Evropský parlament chce prošetřit, zda Declan Ganley, multimilionář a předseda hnutí Libertas, které proti smlouvě před referendem veřejně brojilo, nedostal na kampaň peníze od ministerstva obrany USA a americké rozvědky.

Vyšetřování iniciuje Daniel Cohn-Bendit, francouzský europoslanec za zelené a někdejší vůdce studentských protestů v Paříži v roce 1968. Cohn-Bendit zástupcům irského tisku naznačil, že by mohlo existovat spojení aktivistů odmítajících smlouvu s americkými bezpečnostními úřady. „Kdyby se to mělo potvrdit, jasně by to ukázalo, že v USA jsou síly ochotné platit lidi, aby destabilizovaly silnou a autonomní Evropu,“ řekl v narážce na neokonzervativní kruhy kolem washingtonské nadace Heritage Foundation, jenž má být myšlenkovým zdrojem pro CIA.

Podobné obavy vyslovil i prezident Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering. „Musíme znát všechna fakta. Nemůžeme dovolit, aby Evropu poškozovali lidé, kteří požadují průhlednost, ale sami ji neposkytnou,“ řekl. Přední parlamentní představitelé o věci hovořili minulý týden s irskými úřady a vyzvali je, aby vyšetřily Ganleyho finance.

V centru podezření jsou smlouvy s Američany

Spekulace zřejmě živí skutečnost, že Ganleyho společnost Rivada Networks má smlouvy s americkou armádou v hodnotě přes 200 miliónů eur. On sám minulý týden přiznal, že na kampaň proti Lisabonské smlouvě daroval z vlastní kapsy 200 tisíc eur.

Podezření odmítli jak Ganley a mluvčí CIA, tak i přední analytička Heritage Foundation pro Evropskou unii Sally McNamarová. „Současná vládní garnitura je jedna z nejvíc proevropských za dlouhou dobu. Žádné nekalé protiunijní spiknutí neexistuje,“ řekla.

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků