Sonda narazila na měsíční povrch rychlostí dvou kilometrů za vteřinu, takže vytvořila mohutný kráter a rozvířila prach do výšky několika kilometrů.

Dopad sledovaly observatoře na Zemi a vědci chtějí z částeček, které se uvolnily po dopadu, zjistit geologické složení místa. Trosky a zbytky měsíční horniny umožní zjistit, jak se měsíční povrch vyvíjel, a pomůže prověřit teorii, že Měsíc vznikl jako výsledek nárazu velkého cizího tělesa do Země před několika miliardami let.

V sobotu večer ještě řídící středisko v německém Darmstadtu prodloužilo let sondy tím, že zapnulo poziční přídavné motory sondy. Motory zvedly sondu o 600 metrů výše, takže se vyhnula kolizi s 1,5 kilometrů vysokým okrajem kráteru.

SMART-1 byla vynesena do vesmíru raketou Ariane 5 z francouzského kosmodromu Kourou v roce 2003 a hlavním cílem bylo vyzkoušet iontové motory, které budou používány pro budoucí meziplanetární lety. Takovým letem bude společná evropsko-japonská mise BepiColombo k Merkuru, která odstartuje v roce 2013.