Sociální demokraté budou mít s dalšími levostředovými politickými uskupeními podle odhadů výsledků těsnou většinu 90 křesel ve 179 členném parlamentu.

Na druhém místě se ztrátou 4,4 procentního bodu se umístila pravostředová Liberální strana Venstre nynějšího předsedy vlády Rasmussena. Blok stran v pravicovém politickém spektru bude mít podle odhadů v součtu jen 75 poslaneckých mandátů.

Populisté propadli

Na rozdíl od jiných evropských zemí v Dánsku nejsou na vzestupu populisté. Protiimigrační Dánská lidová strana, která podporuje současnou menšinovou vládu, dosáhla přízně jen 9,8 procenta voličů, což je znatelný pokles oproti volbám v roce 2015, v nichž získala přes 21 procent hlasů.

Rádio DR upozornilo, že konečné výsledky se mohou od povolebních průzkumů lišit. Při nedávných volbách do Evropského parlamentu přisuzovaly prognózy těsné volební vítězství rovněž sociálním demokratům, nakonec se však z výhry radovala premiérova strana Venstre.

Předvolební kampani dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.

Dánsko v roce 2015 patřilo s 21 000 žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.

Předchozí vlády rovněž v reakci na stárnutí populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky. Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví. Lidem, kteří pracovali více než 40 let, chce například umožnit dřívější odchod do důchodu.