V jednokomorovém parlamentu se 450 křesly zákon při třetím čtení podpořilo 278 poslanců.

Jazykový zákon, který znalost ukrajinštiny ukládá každému občanovi země, projednává kyjevský parlament od loňského října. Plynně ovládat ukrajinštinu musejí úřední osoby, poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii a soudech, stejně jako na školách všech stupňů. Všechna veřejná sdělení, tedy vyhlášky, značky, vývěsky či nápisy musejí být v ukrajinštině.

Zákon stanoví, že média publikují texty v ukrajinštině, možná je vícejazyčná verze, ale jedním z jazyků musí být ukrajinština. Jazyková nařízení se nevztahují na církevní obřady a na běžnou komunikaci mezi lidmi.

Pokuty i vězení

Prohřešky se mají trestat pokutou, za opovrhování nebo ponižování jazyka je přípustné i vězení. Zákon zřizuje funkci zmocněnce pro ochranu státního jazyka jmenovaného vládou.

Projednávání jednotlivých paragrafů vyvolalo v parlamentu bouřlivé diskuse, podle kyjevských médií poslanci projednali přes 2500 dodatků. Čtvrteční hlasování bylo velmi emotivní, poslancům promítli film, v němž k přijetí zákona vyzývali spisovatelé, básníci, vědci, herci a duchovní. Podpořit zákon přišel pravoslavný patriarcha Filaret i bývalý prozápadní prezident Viktor Juščenko. Někteří poslanci se na schůzi dostavili v ukrajinských krojích, venku na demonstraci podpořili návrh zákona národně orientovaní aktivisté.

Opozice a ruskojazyčné ukrajinské spolky označují zákon za diskriminační.

Zákon kritizují i v zahraničí

Norma vyvolává protesty a námitky i v zahraničí. Rusko si stěžovalo u evropských organizací, protesty Moskva zaslala dokonce i do sídla Evropské unie a NATO.

Spor se rozhořel i mezi Kyjevem a Budapeští, poškozena novým zákonem se cítí maďarská menšina, k níž se v Zakarpatí hlásí zhruba 150 000 lidí. Jejich předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů. Vadí i Polsku a Rumunsku.

Přijetí zákona komplikuje pozici budoucí hlavě státu, v neděli zvolenému herci Volodymyru Zelenskému. Ten označuje za svůj rodný jazyk ruštinu a sám po zvolení promluvil i rusky, což nacionalisté kritizovali.

Mnoho Ukrajinců běžně ovládá oba nejužívanější jazyky, hovoří ukrajinsky i rusky. Ruštinu na Ukrajině označuje za svůj rodný jazyk asi třetina populace. Podle některých komentářů je zákon odrazem rusko-ukrajinského konfliktu na východě země, ale i napjatých vztahů mezi ukrajinskými úřady a maďarskou menšinou v Zakarpatské oblasti. Většina obyvatel Zakarpatské oblasti volila právě kvůli přístupu k jazyku Zelenského.