Tallon, jenž zemřel ve 49 letech loni v listopadu, se zabýval modely historických budov. V Notre-Dame měřil vzdálenosti mezi zdmi, pilíři, sochami a různými dalšími místy v katedrále. Stejný postup použil už dříve v katedrále ve Washingtonu a v dalších pětačtyřiceti církevních památkách.

Výsledkem jeho měření v Notre-Dame byla podle deníku Le Parisien množina více než miliardy bodů, které byly poté na počítači vybarveny za pomoci sférických panoramatických snímků. Ty vědec ze stejného místa pořizoval zároveň s laserovými scany. Vznikl tak trojrozměrný model katedrály, který s přesností na pět milimetrů zaznamenává i ty nejmenší detaily včetně nepatrných stavebních nepřesností.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Zkáza uvnitř katedrály Notre-Dame

„Každá budova se hýbe,” uvedl Tallon v roce 2015 v rozhovoru s National Geographic. Dodal, že tyto posuny umožňují odhalit původní plány a rozhodnutí, která museli stavitelé učinit, když stavba nepostupovala podle plánu: „Zmapování tohoto procesu vyžaduje přesná měření.”

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Francouzští hasiči zveřejnili nové záběry z hašení požáru katedrály Notre-Dame

Podle National Geographic Tallon nebyl prvním, kdo si uvědomil, že je možné použít laserové skenery k mapování gotické architektury, ale stal se prvním, kdo tato zařízení použil, aby pronikl do myšlení středověkých stavitelů. Katedrála Notre-Dame ho fascinovala už jako studenta, který žil v Paříži: „Měl jsem malého průvodce a opatřil jsem si ho poznámkami jako cvok. Zajímaly mě běžné otázky – Kdo to udělal? Jak to udělal?“ A mohl bych někdy jít touto chodbou?”

O mnoho let později jako profesor si splnil své přání prostudovat katedrálu, zmínil web Architizer: „Bylo to stejné vzrušení, které jsem měl jako dítě, jež se dívalo na chodby v Notre-Dame,“ uvedl Tallon.

Hlavní otázka však už byla jiná – co se lze ještě dozvědět o této budově. Tallon věděl, že je to těžké, protože se středověké stavby studují po staletí: „Abych zkusil získat nové poznatky, použil jsme vyspělou techniku.“ Tento přístup fungoval. Odhalil ohromné řemeslné schopnosti stavitelů i to, jak si práci usnadňovali. Ukázalo se, že západní část katedrály je odlišná, nedrží se zbylé struktury: „Je to totální chaos.“

Pohled na poničený interiér katedrály Notre-Dame v Paříži

Pohled na poničený interiér katedrály Notre-Dame v Paříži

FOTO: Ludovic Marin, ČTK/AP

Uvědomil si také, že cílem stavitelů bylo překonat nedostatky i to, jakým duchovním imperativem byli vedeni: „Byla tam biblická morální povinnost postavit dokonalou budovu.“ Zmínil, že kameny budovy odkazují na základy církve.

O věžičce rozhodne soutěž 

Web Architizer podotýká, že právě zachycení všech nepřesností může pomoci při obnově vyhořelé budovy. Ta však může mít i jinou podobu. Rekonstrukce centrální věžičky katedrály Notre-Dame bude vycházet z mezinárodního architektonického konkurzu, uvedl po středeční schůzi francouzské vlády premiér Édouard Philippe.

„Konkurz nám umožní rozhodnout, zda je potřeba věžičku rekonstruovat v identické podobě, nebo bude třeba katedrálu opatřit novou věžičkou přizpůsobenou technikám a výzvám naší doby,” citovala Philippa televize BFMTV.

Hořící zadní věž pařížské katedrály Notre-Dame. Věž se později zřítila.

Hořící zadní věž pařížské katedrály Notre-Dame. Věž se později zřítila.

FOTO: Thibault Camus, ČTK/AP

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v televizním projevu řekl, že chce, aby rekonstrukce gotické památky byla hotová do pěti let. Podle premiéra představuje tento cíl „obrovskou výzvu”. Dodal, že úřady zatím neprovedly žádný odhad celkové ceny rekonstrukce.

Na obnovu katedrály se za necelé dva dny od vypuknutí požáru shromáždily ve sbírkách stamiliony eur. Philippe slíbil, že „každičké darované euro půjde na rekonstrukci, na nic jiného”.

Pohled do hlavní lodě katedrály Notre-Dame v Paříži po ohni, který ji zachvátil.

Pohled do hlavní lodě katedrály Notre-Dame v Paříži po ohni, který ji zachvátil.

FOTO: Christophe Petit Tesson, ČTK/AP