Článek
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se zatím k žádosti nevyjádřil, ale mluvčí komise Margaritis Schinas připomněl jeho nedávný telefonát s premiérkou, ve kterém Mayovou varoval, aby odklad brexitu nenavrhovala za termín konání voleb do Evropského parlamentu, tedy po 23. květnu.
Pokud by se tak stalo, čelila by unie „institucionálním komplikacím a právní nejistotě s ohledem na evropské volby“. Juncker je podle mluvčího přesvědčen, že v případě odložení brexitu za 23. květen by také voliči v Británii museli vybírat své nové europoslance.
Pokud by Británie po odložení brexitu na 30. června neuspořádala eurovolby, mohlo by to znamenat zpochybnění legitimity nového složení europarlamentu i jeho následných rozhodnutí, včetně těch klíčových o složení budoucí Evropské komise a podobě unijního rozpočtu. „Každé rozhodnutí bude možné právně napadnout,“ upozorňuje komise v interním dokumentu.
„Změna přístupu Spojeného království může vést k opožděným volbám, a tedy v důsledku k tomu, že někteří z europoslanců zvolených v jiných unijních zemích – kterým byly kvůli brexitu přerozděleny některé z původně britských křesel – se do europarlamentu nedostanou. To by následně také mělo dopředu neodhadnutelný dopad na rozložení politických sil v europarlamentu,“ upozornila Evropská komise.
Právníci komise proto došli k závěru, že každé prodloužení nabídnuté britské straně by buď mělo skončit před 23. květnem, nebo být výrazně delší a počítat s uspořádáním eurovoleb v Británii.
O věci budou ve čtvrtek odpoledne v Bruselu jednat prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí EU, jejichž jednomyslný souhlas s britskou žádostí je zapotřebí.