„Bohužel některá média již tradičně (například STANDARD, Falter) a nově také Kurier poskytují velmi jednostranné a negativní zpravodajství o ministerstvu vnitra, respektive policii,” stojí v e-mailu, jehož odesilatelem je mluvčí ministerstva vnitra Christoph Pölzl a který unikl do médií. List Der Standard a bulvár Kurier jsou přední rakouské liberální deníky, Falter je týdeník.

„Dovoluji si doporučit, aby se omezila komunikace s těmito médii na nejnutnější (zákonem předepsanou) míru...,” stojí v e-mailu rozeslaném mluvčím policií jednotlivých spolkových zemí. Média by měla podle ministerstva předem garantovat ”neutrální nebo pozitivní zpravodajství”.

Jakékoli omezení svobody tisku je nepřijatelnérakouský kancléř Sebastian Kurz

Za příklad dává soukromou televizní stanici ATV, která chystá pořad o každodenní policejní práci. ”Každý díl se bude kontrolovat a teprve po kontrole s pozitivním výsledkem půjde do vysílání,” stojí v e-mailu. ATV v reakci odmítla, že by ministerstvo či policie měly na konečnou podobu jejího pořadu vliv.

Premiér doporučení odmítl jako nepřijatelné

Kriticky na doporučení o způsobu komunikace policie s médii reagoval kancléř Sebastian Kurz. ”Jakékoli omezení svobody tisku je nepřijatelné,” uvedl. ”Vylučování nebo bojkot vybraných médií v Rakousku nemá místo,” dodal. Podle něj se nicméně i předchozí vláda sociálnědemokratického kancléře Christiana Kerna pokoušela omezovat práci médií.

V reakci na zveřejnění dokumentu ministerstvo uvedlo, že jeho doporučení se zakládají ”na letitých zkušenostech mnoha pracovníků ministerstva” a že se jedná pouze o ”podnět”, nikoli o nařízení. Způsob, jakým Der Standard a Kurier o e-mailu informovaly, podle ministerstva nicméně dokazuje, že ”podezření z předpojatosti” není pouhou smyšlenkou.

I když ministr vnitra Herbert Kickl z protiimigrační FPÖ nebyl ”zadavatelem ani příjemcem” kontroverzního e-mailu, čelí kritice opozice. Podle ní je nepravděpodobné, že by o něm nevěděl. „Kickl má zřejmě problémy se svobodou tisku,” řekl předseda parlamentní frakce sociálních demokratů Andreas Schieder.

Ministerstvo v dopise policejní mluvčí také vyzývá, aby v budoucnu důsledně zveřejňovali státní příslušnost a pobytový status podezřelých z trestných činů.

Více informací o pachatelích

Ministerstvo spravedlnosti přitom od roku 2014 doporučuje, aby se údaje jako národnost, náboženské vyznání či barva pleti zveřejňovaly jen v případě, že je to nezbytně nutné. Jedním z doporučení v rozeslaném e-mailu je také to, aby policie mnohem aktivněji informovala o sexuálních deliktech, hlavně v případě, že k nim došlo na veřejnosti a oběť a pachatel se neznali. V dosavadní praxi se v případě, že byl pachatel policii znám, od informování o trestném činu v zájmu ochrany oběti upouštělo, informoval list Die Presse.