Předseda EK Jean-Claude Juncker poznamenal, že nad tímto návrhem panuje v zásadě shoda, ač ne všichni premiéři či prezidenti už teď souhlasí úplně se všemi detaily návrhu.

Například český premiér Andrej Babiš vznesl otázku, na co budou vyčleněny nové posily Frontexu. Odpověď podle svých slov nedostal, proto chce v říjnu navštívit vedení agentury a probrat možnosti její další práce. Těžiště Frontexu by podle Babišových představ mělo spočívat v navracení přistěhovalců do zemí jejich původu či tranzitních států.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož země nyní EU předsedá, poznamenal, že Egypt bude v severní Africe pro Evropskou unii klíčovou zemí. Unie by s ním měla prohloubit spolupráci nejen v migraci, ale také v dalších oblastech, včetně hospodářství. Babiš je přesvědčen, že Unie by měla uzavřít dohody s dalšími severoafrickými státy. Na polovinu prosince je proto plánován do Vídně společný summit EU se státy Africké unie.

Tusk bude pokračovat v rozhovorech s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Setká se s ním už v neděli v New Yorku. Kurz a další politici upozorňovali, že právě Egyptu se podařilo zastavit odjezdy lodí s migranty od svých břehů směrem do Evropy.

Řešení je pomalé

V kuloárech ale mnozí premiéři a šéfové států závěry summitu kritizovali, napsal server listu Kurier. Tvrdí, že v řešení migrace není hmatatelný pokrok. Kurz připustil, že jako předsednická země se musí Rakousko pokoušet posunout dál debatu mezi státy EU o reformě unijních azylů, která s přerozdělováním jako s krizovou variantou počítá.

„Jsem přesvědčen, že přerozdělování a přebírání migrační otázku nevyřeší. Byl a je vůči tomu odpor a já se obávám, že potrvá i poté, co naše předsednictví skončí," poznamenal Kurz.

Ačkoliv po solidaritě a sdílení odpovědnosti volá především Itálie, statistiky dokládají, že do země připlouvá méně migrantů než na vrcholu krize před několika lety. Nyní je nejzatíženější západní část Středozemního moře, tedy Španělsko.