Náčelník hlavní správy pro rakety a dělostřelectvo Nikolaj Paršin uvedl, že raketa, jejíž střepiny zkoumali vyšetřovatelé, byla vyrobena v roce 1986 a v témže roce odeslána k raketové brigádě u Ternopolu. Po rozpadu Sovětského svazu byla tato jednotka přejmenována na 223. raketový pluk Ozbrojených sil Ukrajiny, v současnosti dislokovaný u Lvova.

Odvodili to ze sériových čísel, která se našla na tryskách a motoru rakety, jež ukázal mezinárodní tým vyšetřovatelů. [celá zpráva]

„Znalost sériového čísla trysky a motoru umožnila možnost zjistit číslo rakety,” uvedl Parišin.

Zopakoval také starší tvrzení, že tato verze Buku byla z ruských ozbrojených sil vyřazena už v roce 2011.

Analýza motoru rakety Buk, která má dokazovat, že střelu vypálili Ukrajinci.

Analýza motoru rakety Buk, která má dokazovat, že střelu vypálili Ukrajinci.

FOTO: Profimedia.cz

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašekov také citoval ukrajinské vládní zdroje, že se separatisté nemohli zmocnit Buku ze skladů ukrajinské armády, což podle něj znamená, že raketu musela vypálit ukrajinská protivzdušná obrana. Sami separatisté přitom přiznávali, že Buky získali. [celá zpráva]

„Počítáme s tím, že tentokrát tým vyšetřovatelů přece jen bude věnovat pozornost důkazům, které jsme dnes představili, a nezpochybní jejich pravost,” prohlásil Konašenkov.

Dosavadní vyšetřování, přisuzující vinu Rusku, se podle něj opíralo o záběry z internetu, zatímco Rusko nyní předkládá konkrétní dokumenty. Místo odpálení bylo detekováno na základě satelitních snímků a trasa přepravy Buku byla odhalena pomocí různých záběrů zveřejněných na sociálních sítích. [celá zpráva]

Igor Konašenkov vysvětluje, jak byl podle ruské analýzy sestřelen malajsijský boeing

Igor Konašenkov vysvětluje, jak byl podle ruské analýzy sestřelen malajsijský boeing

FOTO: Profimedia.cz

Ukrajina má podle mluvčího ruského ministerstva Igora Konašenkova na svědomí nejen sestřelení boeingu, ale i falšování důkazů. A to včetně videozáběrů zachycujících přepravu rakety Buk od ruské raketové brigády u Kurska k povstalcům v Donbasu na východě Ukrajiny.

Konašenkov rovněž novinářům pustil audionahrávku, z níž podle něj vyplývá, že se ukrajinští důstojníci na cvičení v roce 2016 domlouvali, že by bylo záhodno „sestřelit ještě jeden malajsijský boeing”.

Vyšetřovatelé zase využili zachycené komunikace separatistů po sestřelu, kdy se o akci zmiňovali. [celá zpráva]

Ukrajina ruské informace odmítla

V Kyjevě údajné nové ruské důkazy vyvolaly pobouření a posměch. Podle Parubyje jde o vylhanou zprávu, která jen zvýrazňuje potřebu posílit informační bezpečnost Ukrajiny. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov je přesvědčen, že Moskva chce tímto krokem zakrýt vlastní vinu na tragédii, kterou potvrdili i nezávislí vyšetřovatelé. Údajné ruské důkazy označil za „špinavé výmysly”.

Pád boeingu z letu MH17 z Amsterodamu do Kuala Lumpur 17. července 2014 nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě. Většinu cestujících tvořili Nizozemci, na palubě byli ale také Australané a občané dalších osmi zemí.

Buk ve mětsě Torrez

Buk ve městě Torez během přepravy k útoku. Tento snímek byl použit jako důkaz, že raketa byla dodána z Ruska.

FOTO: Bellingcat

Mezinárodní tým vyšetřovatelů pod vedením expertů z Nizozemska v květnu uvedl, že letadlo Boeing 777 sestřelila raketa Buk odpálená z mobilního odpalovacího zařízení, které patřilo 53. brigádě ruské protivzdušné obrany s posádkou v Kursku. Raketa byla odpálená z okolí obce Pervomajskyj jižně od města Snižne. Tento prostor byl tehdy a nadále zůstává pod kontrolou proruských separatistů. [celá zpráva]

Nizozemsko a Austrálie viní ze smrti svých občanů Rusko, které odpovědnost stále odmítá a vinu připisuje ukrajinské armádě. Přišlo už s několika verzemi, které ale byly vždy odmítnuty.