„Nebude spravedlnost, klid ani jednota (národa), dokud budou Frankovy ostatky na stejném místě jako oběti,“ prohlásila před hlasováním jedna z předkladatelek návrhu, socialistická vicepremiérka Carmen Calvová. Strana premiéra Pedra Sáncheze spolu s další levicovou formací Podemos a menšími regionálními stranami nakonec návrh prosadila většinou 176 hlasů z 343 přítomných poslanců. Zákonodárci konzervativní Lidové strany i liberálové z Ciudadanos se hlasování zdrželi.

Generál Francisco Franco i více než čtyři dekády po své smrti rozděluje španělskou společnost. Někteří ho stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Pučem v létě 1936 ale Franco rozpoutal válku občanskou.

Frankova rodina chce soud

Poté zahájil Franco jako caudillo (vůdce) teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na 30 tisíc jeho odpůrců. Posledních pět poprav pro levicové aktivisty podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí.

Levicová vláda proto chce odstranit jeho ostatky z památníku, kde spočívají od jeho smrti v roce 1975. Jeho hrob označují Frankovi odpůrci za poslední památník fašistického vůdce v Evropě.

Silně proti vládnímu plánu je však Frankova rodina, která se hodlá kvůli chystané exhumaci obrátit na soud. Podle právníků však není jasné, jak přesně hodlá krok schválený parlamentem napadnout. Frankovi příbuzní rovněž uvedli, že spoléhají na řád benediktinů, že jako správci památníku změnu nedopustí.