Označení selhávající stát, které se běžně užívá pro zcela nefunkční země jako Somálsko nebo Afghánistán, se v souvislosti se čtyřmiliónovou spolkovou zemí v posledních letech objevilo hned několikrát.

Jedním z příkladů může být dva roky stará kauza mladého Syřana Džábira Bakra, který v bytě v Saské Kamenici chystal bombu - zřejmě pro útok na jedno z berlínských letišť. Saské policii ale hned dvakrát proklouzl mezi prsty a dostal se až do Lipska, kde ho nakonec spoutala a policii předala skupina jeho krajanů.

Případ se plynule zařadil do velkého saského selhání uplynulých let.magazín Stern

Po nepovedeném policejním zákroku navíc následovalo pochybení lipské věznice, která nedokázala zabránit tomu, aby se v ní muž, který mohl mít důležité informace, oběsil.

Kritika na adresu saských úřadů na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové (CDU) hovořil o zjevných chybách, šéfka Levice Katja Kippingová o ostudě pro každý právní stát a komentátor magazínu Spiegel Jakob Augstein o selhávajícím státu. „Případ se plynule zařadil do velkého saského selhání uplynulých let,“ konstatoval zase magazín Stern.

Drážďany

Drážďany

FOTO: Miroslav Šára, Novinky

 Mírné zacházení s radikální pravicí

Většina těchto „selhání“ se týká zacházení s radikální pravicí, k níž je podle mnohých tato země příliš mírná. Jako příklady z posledních let mohou podle kritiků sloužit třeba nezvládnuté protesty pravice v Clausnitzu a Budyšíně (Bautzen) v roce 2016, demonstrace Pegidy v Drážďanech či nynější situace v Saské Kamenici.

Policie průřezem společnosti. U nás jsou všechny politické proudy.Thomas Geither, mluvčí drážďanských policistů

Jasnou řečí o Sasku, které od znovusjednocení Německa v roce 1990 přišlo o téměř 700 tisíc obyvatel, hovoří také statistiky. I když za poslední rok počet trestných činů pravicových extremistů klesl z 2380 na 1959 a počet osob, které mohou patřit k pravicově-radikálnímu spektru, se snížil ze 2700 na 2600, zůstávají obě čísla podle zdejší kontrarozvědky na vysoké úrovni.

V počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel bylo loni Sasko mezi 16 německými zeměmi druhé hned za Braniborskem. Zajímavé přitom je, že zde cizinci tvoří jen 4,2 procenta obyvatel, zatímco v celém Německu výrazně více - 11,2 procenta.

Politici i zástupci policie v Sasku odmítají, že by poměry souvisely s příliš laxním přístupem vůči extrémní pravici. Zároveň ale připouštějí, že v jejich řadách mohou být její sympatizanti. „Koneckonců je policie průřezem společnosti. U nás jsou všechny politické proudy,“ řekl mluvčí drážďanských policistů Thomas Geither.