Hlavní obsah

Německá Alternativa pytlačí v revíru SPD

Právo, Vladimír Plesník

Deset měsíců od voleb do Spolkového sněmu takřka osmiprocentní náskok sociální demokracie (SPD), nejstarší a nejpočetnější německé politické strany, před protestní Alternativou pro Německo (AfD) roztál jako sníh na jaře.

Foto: ČTK/AP

Posilování AfD v Německu jitří emoce. Tato protidemonstrace byla reakcí na sraz příznivců partaje ve městě Kornwestheim.

Článek

Čerstvé průzkumy potvrzují remízu – obě se těší podpoře 17 procent dotazovaných. Mnohé v SPD zachvátila panika, že bude hůř.

Dědeček i otec Haralda Parussela (58), studijního rady z Essenu, si vydělávali na chleba ve slévárnách. Oba byli hrdí „socani“. Harald vstoupil v šestnácti do Juso, mladých socialistů. „Jak běžel čas, nešlo přehlédnout, jak se špičky i strana celá nezadržitelně vzdalují obyčejným lidem, kteří se živí prací,“ vylíčil své rozčarování v týdeníku Der Stern.

Když Gerhard Schröder (74), třetí a zatím poslední kancléř v barvách SPD, prosadil v letech 2003 až 2005 bolestivou reformu pracovního trhu, včetně Hartzu IV, spojení podpory v dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálních dávek, Essen a celé Porúří to vzaly jako velezradu.

„Vlastním lidem jsme vzali peníze a cpeme je Řekům či migrantům, z nichž nemálo z nich si sem pro ně přišlo, a přitom si chtějí žít podle vlastních not,“ vysvětluje Parussel, proč ukázal rodinné tradici záda.

Ne dosti na tom. „Liberální a zelený mainstream mi lezl na nervy. To, že musíte považovat manželství homosexuálů za skvělé a že z vás udělají nacistu, jste-li pyšný na Německo,“ objasňuje, proč předloni vedly jeho kroky do AfD. Své poslání si vytkl jasně: „Chceme být na jedné barikádě s těmi, kteří vstávají o půl šesté, odvedou děti do školy, tvrdě pracují. A dělají si starosti s důchodem, péčí ve stáří, kriminalitou.“

I Dietmar Buchberger (60), lékař z braniborského Hennigs­dorfu, vystoupil v roce 2009 z SPD po 15 letech členství. „Soc. dem. pro mě ztělesňovala záruku životních jistot pro lidi. To už neplatí. Jak se chová vůči nám teď? Nálepkuje. Přistěhovalectví potřebuje jasná pravidla – co je na tom krajně pravicového? Banky by neměli zachraňovat daňoví poplatníci – co je na tom ultrapravicového?“ ptá se muž, jenž našel v roce 2013 nový politický domov v AfD, i když ztratil několik přátel.

Sázka na sociální témata se vyplácí

Při posledních volbách do Spolkového sněmu loni v září podpořilo AfD u uren půl miliónu někdejších voličů SPD. Parussel a Buchberger nejsou jediní – 2567 z odhadovaných třiceti tisíc členů Alternativy přiznalo při vstupu minulost v SPD.

Právě oni vnesli nový tón do strany, jež nejméně tři roky napadá svým klíčovým prvkem – ohrožením migrací – etablované konkurenty zprava. Teď přichází druhý strategický úder, a to zleva. A míří přímo do srdce SPD.

„Sociální politika se stane naším velkým tématem pro budoucnost, především tady na východě země,“ ujišťuje Björn Höcke (46), nepřehlédnutelná postava AfD v Durynsku. Svou strategií „solidárního vlastenectví“ přikládá pod kotel, v němž se smaží v bývalé NDR beztak roztříštěná SPD. Höcke chce na svou stranu strhnout někdejší štamgasty soc. dem. – dělníky, zaměstnance, odboráře.

Brojí tudíž proti „neoliberální ideologii, kterou v té či oné míře vyznávají staré strany“. „Je nejvyšší čas podniknout konečně něco účinného se mzdovým dumpingem, rostoucími nájmy, vylidňujícím se venkovem na východě země,“ upozorňuje.

Levicová strana stále tápe, čí vlastně je

Navrhuje zavést novou penzi výhradně pro občany německého původu – zaměstnance, ale i drobné podnikatele či řemeslníky, z níž by těžili, jak jinak, pouze Němci.

SPD odpovídá na průnik Alternativy do svého revíru jen mdle. Martin Schulz (62), předseda zvolený loni v březnu sty procenty hlasů delegátů sjezdu a neúspěšný kancléřský kandidát o půl roku později, na otázku, co považuje za nejvýraznější předvolební úspěch SPD, odpověděl, že „manželství pro všechny“, což je německý výraz pro sňatky homosexuálů.

Přitom na jeho klientelu doléhají naprosto odlišné starosti: obavy z explodujících nájmů, nedostatek pečovatelek v domovech pro seniory, kriminalita a samozřejmě nekontrolované přistěhovalectví.

Sigmar Gabriel (58), šéf SPD v letech 2009 až 2017, poradil spolustraníkům bez příkras: „Musíme se vypravit tam, kde to hučí, vře a příležitostně i nevoní: do problémových čtvrtí, k vykořeněným a rozhořčeným.“

Z vládních limuzín to však může být dlouhá cesta. Vedení SPD vykročilo – nařídilo všem poslancům Spolkového sněmu, aby odpovídali na maily a vzkazy voličů na sociálních sítích povinně také o víkendu.

AfD sílí hlavně na východě
Při posledních celostátních volbách získala SPD 20,5 procenta hlasů
Poslední průzkumy připisují oběma stranám shodně 17 procent
V Sasku a Durynsku na východě AfD už předstihla SPD
Sasko: AfD 24 procent, SPD devět
V Durynsku má AfD 18 procent, SPD deset
Opačný rozdíl je největší v Hamburku – SPD 36 procent, AfD sedm
Zdroj: Der Stern

Reklama

Výběr článků

Načítám