Nový zákon o odchodu soudců do důchodu platí od 3. července, i když se proti němu ohradila EU. Na jeho základě musejí odejít do důchodu desítky soudců včetně předsedkyně polského Nejvyššího soudu. Evropská komise v pondělí zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o nejvyšším soudu, které může skončit před evropským soudem kvůli nepřípustnému zasahování do nezávislosti justice. [celá zpráva]

Gersdorfová avizovala už v úterý, kdy ji poslali do důchodu, že ve středu do práce přijde. Před Nejvyšším soudem na ni čekaly stovky lidí s transparenty „Pracky pryč od Nejvyššího soudu!“ a „Zůstaňte!”. Dav skandoval slova „ústava“ a „nezávislé soudy“.

Nechce žádat prezidenta o to, co jí garantuje ústava

Novela zákona o soudech vstoupila v platnost 3. dubna. Stojí v ní, že soudce Nejvyššího soudu jde do důchodu v 65 letech. Tím byl řadě soudců zkrácen jejich původní mandát. Pokračovat ve funkci mohou, když do měsíce od vstupu zákona v platnost požádali o prodloužení funkce, dodali lékařskou zprávu, že jsou schopní činnost vykonávat, a prezident souhlasí s tím, aby dále pracovali.

Ze 73 soudců Nejvyššího soudu jich bylo k úternímu datu 27 starších 65 let. Devět dalo najevo zájem pokračovat ve funkci a požádalo si o to. Sedm požádalo, ale nedoložilo formální náležitosti s odvoláním na ústavu, podle které nemusejí dokládat věk. Zbylých jedenáct pak o pokračování ve funkci nepožádalo. Je mezi nimi předsedkyně Gersdorfová. Prohlásila, že prezidenta nepožádala a žádat nebude, což zdůvodnila slovy: „Ústava mi tuto čestnou pozici garantuje na dobu šesti let a já nevidím žádný důvod se obracet s prosbou na výkonnou moc.“ [celá zpráva]

Minulý týden valná hromada soudců Nejvyššího soudu jednohlasně přijala rezoluci, že Gersdorfová zůstává ve funkci v souladu s ústavou do 30. dubna 2020.

V úterý však tajemník kanceláře prezidenta Paweł Mucha prohlásil, že se novela vztahuje „na všechny, kteří nepodnikli žádnou akci a nepředložili osvědčení, jak to žádá zákon“.

Dodal, že tito lidé to učinili na základě vlastního rozhodnutí s vědomím důsledků, které to má: „Prezident dal jednoznačně najevo, že kdo není aktivním soudcem, nemůže vykonávat funkci předsedy Nejvyššího soudu. Proto nyní není žádný předseda Nejvyššího soudu.“