Norma umožní EU neuznávat a nevykonávat rozsudky amerických soudů souvisejících se sankcemi a nerespektovat požadavky, které plynou ze sankcí včetně dožádání ze strany amerických soudů. Evropským firmám dává rovněž právo žádat o odškodnění za sankce.

Pokud se proti ní do dvou měsíců nepostaví některá z členských zemí či Evropský parlament, vstoupí v platnost. Stát by se tak tedy mělo nejpozději na počátku srpna.

Unie použila postup, který poprvé aplikovala v roce 1996, když USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Norma použitá v případě Kuby však musela být značně upravena, aby se mohla použít na Írán, uvedla agentura AFP.

Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody a znovu zavést hospodářské sankce vůči Íránu nesouhlasí a chce stejně jako země, které dohodu s Íránem podepsaly (Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko) udržet dokument při životě.

Německo, Británie a Francie se ve středu také obrátily na americké ministry zahraničí a financí Mika Pompea a Stevena Mnuchina a vyzvaly je, aby netrestali evropské firmy za obchodování s Teheránem.

Írán se chystá i na zrušení dohody

Írán sice slíbil, že se bude dohodou dále řídit, už ale informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), že začal budovat infrastrukturu pro umístění moderních centrifug v Natanzu. [celá zpráva]

Íránský nejvyšší duchovní ajotalláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že nařídil obnovit obohacování uranu, pokud se se zbývajícími signatáři nepodaří dohodu udržet při životě.

Írán také neprohloubí spolupráci s jadernými inspektory MAAE, dokud nebude vyřešena otázka budoucnosti mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Zástupce Íránu při MAAE Rezá Nadžafí ve Vídni evropským signatářům vzkázal: „Nikdo by neměl od Íránu očekávat nějaké další dobrovolné kroky. V tento okamžik to ale neznamená, že Írán obnovuje aktivity zakázané dohodou... Jde pouze o přípravná opatření.”

Dodal, že zbylí signatáři na dořešení budoucnosti úmluvy mají několik týdnů, nikoli měsíců.