Rozložení sil nedává Janšovi šanci na sestavení jednobarevné vlády a média se shodují, že i kvůli radikální předvolební rétorice a skandály může mít potíž s vytvořením koalice. Bude potřebovat nejméně dva partnery, jeho strana má jen 25 křesel v devadesátičlenném parlamentu.

Druhá skončila protestní Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ) s 12,7 procenta a 13 poslanci. Na třetím místě je sociální demokracie (SD) s deseti procenty a deseti poslanci a až čtvrtá skončila dosud vládnoucí Strana moderního středu (SMC) s 9,6 procenta a také s deseti poslanci. Za ní skončila Levice s 9,2 procenta.

Janez Janša při hlasování

Janez Janša při hlasování

FOTO: Borut Zivulovic, Reuters

Lídr LMŠ Šarec možné povolební vyjednávání se šéfem SDS však krátce před volbami odmítl. Spolupráci s Janšou odmítli i sociální demokraté.

Ochotu vytvořit se SDS případnou vládu dala před volbami najevo jen strana Nové Slovinsko - křesťanští demokraté (NSi), jejíž zisk činí 7,1 procenta.

Janša už byl předsedou vlády dvakrát (2004-2008 a 2012-2013). Koaliční potenciál mu však podle expertů kromě vyhrocené protiimigrační kampaně snižuje i jeho pověst kontroverzního politika zatíženého několika skandály a soudními kauzami.

Podle sdělení státní volební komise přišlo k urnám jen něco přes 890 000 lidí, což je 51,97 procenta voličů. Je otázka, zda by jich přišlo víc v případných dalších předčasných volbách, což je také jedna z variant, kterou podle některých analytiků nelze zcela vyloučit.