Londýn sice souhlasí s přibližnou délkou trvání období dva roky, o přesném datu chce ale s Bruselem ještě jednat.

„Stanovíme přesné datum,” řekl náměstek ministra pro brexit Steve Baker, když se snažil vyvrátit námitky, že by přechodné období po brexitu mohlo nakonec trvat „donekonečna”.

Podle zveřejněného dokumentu existuje „jen malé množství oblastí”, na kterých se Londýn s Bruselem v otázce přechodného období neshoduje. Jednou z nich jsou podle BBC práva občanů EU, kteří do Británie přijdou až v době přechodného období.

Text nicméně nehovoří o tom, že by měla být práva těchto imigrantů jiná než práva těch, kteří přišli do Británie před brexitem, jak to před časem požadovala premiérka Theresa Mayová.

Cílem přechodného období je poskytnout úřadům a podnikům čas přizpůsobit se novým podmínkám. Podle britských zastánců brexitu by se ze Spojeného království ale stal za navrhovaných podmínek „vazalský stát” EU.

Během přechodného období by podle představ EU měla v Británii platit nadále unijní pravidla, a to i ta nově přijatá. Na jejich podobu by ovšem Londýn neměl jako stát mimo EU již žádný vliv.

Premiérka pod tlakem

Zastánci brexitu se mezitím podle britského konzervativního listu The Daily Telegraph snaží zvýšit na předsedkyni vlády tlak, aby prosazovala takzvaný tvrdý brexit, tedy jasné ukončení všech vazeb na Evropskou unii.

Dvaašedesát poslanců Konzervativní strany sdružených do takzvané European Research Group údajně minulý týden Mayové zaslalo dopis, ve kterém pohrozili odepřením poslušnosti. Londýn by měl být podle nich okamžitě po brexitu v příštím roce schopen uzavírat obchodní dohody s třetími státy. EU chce Británii uzavírání obchodních dohod umožnit až po konci přechodného období.