Podnětem k navržení zákona bylo dlouhodobé používání geografického označení „polský“ například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let vyvolávalo popuzené reakce části polské společnosti i politiků. Předlohu schválil polský Senát v noci na čtvrtek poměrem hlasů 57 pro, proti bylo 23 zákonodárců a dva se zdrželi. Předloha nyní poputuje k prezidentu Andrzeji Dudovi, aby ji podepsal.

„Musíme dát světu jasný signál, že nedovolíme, aby bylo Polsko nadále uráženo,“ prohlásil v parlamentu náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki.

Protesty Izraele a USA 

Norma vyvolala ostré protesty. „Nemůžeme změnit historii a holokaust nelze popřít,“ prohlásil například izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Někteří členové izraelské vlády se domnívají, že se norma podle jejich názoru pokouší zakrýt polské zločiny spáchané na Židech.

Také Spojené státy se vyslovily proti zákonu. Mluvčí ministerstva zahraničí se domnívá, že zákon může „ohrozit svobodu projevu a historické debaty. Zároveň varovala Varšavu před možnými „dopady“ na polské „strategické zájmy a vztahy, včetně USA a Izraele“ „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holokaustu,“ řekla mluvčí.

Na území Polska bylo za války zavražděno okolo dvou miliónů Židů. Někteří historici připisují vinu za smrt části z nich Polákům. Podle amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který se kvůli svým tvrzením dostal v rodné zemi do právních sporů se současnou vládou, jsou Poláci zodpovědni za smrt nejméně 100 tisíc Židů.