Vujovič ve své knize Poslední let z Daytonu - rozhovory za zavřenými dveřmi naspal, že Spojené státy přišly během jednání s myšlenkou vyřešit v Daytonu i problém Kosova. Přes Vujoviče Američané poslali Miloševičovi návrh dohody, který počítal se širokou autonomií Albánců, s vytvořením jejich institucí a s omezením centralizovaného vlivu Bělehradu. Toto řešení ale zároveň předpokládalo setrvání Kosova v rámci Srbska. Milošević to však odmítl.

„Milošević si dokument přečetl a rozčíleně vstal. Potom listy zmačkal a hodil mi je na hlavu,” popisuje Vujović v knize situaci poté, co prezidentovi návrh přinesl. „To se mnou jako vyj...í? Kdo si myslí, že jsem? Jaké Kosovo, to je vnitřní věc Srbska. Nepřipadá v úvahu. Řekni těm svým washingtonským přátelům, že nepřipadá v úvahu, aby se mnou vyj...i. Protože jestli budou vyj...t, dostanou pořádnou vyj...u,” cituje diplomat doslova krajně rozlícenou reakci Miloševiče.

Vujović zmačkaný návrh dohody následně vrátil americkému prostředníkovi, který mu nato řekl: „V pořádku, budu informovat naši delegaci... jen si myslím, že toto je možná promeškaná poslední šance, jak situaci vyřešit vyváženým, obecně přijatelným způsobem, a že problémy teprve přijdou.”

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

„Bohužel měl pravdu. Propásli jsme velkou šanci. Tehdy se mohlo dosáhnout řešení pro Kosovo, které skutečně bylo podle vzorce 'víc autonomie a méně nezávislosti'”, konstatuje Vujović, s nímž hovořil srbský deník Kurir. V této souvislosti také vzpomíná na svůj poslední rozhovor s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem v říjnu 1998, kterého se tehdy zeptal, co teď Srbsko čeká. „Propásli jste velkou příležitost v Daytonu. Teď na vás udeří,” odpověděl.

Vujović byl v 90. letech šéfem mise zastupující okleštěnou srbsko-černohorskou Svazovou republiku Jugoslávie (JSR) ve Washingtonu a z tohoto titulu byl i v 11členné srbské delegaci.

Jednání za zavřenými dveřmi

Daytonská dohoda byla podepsána 14. prosince 1995 v Paříži, o průběhu předchozích třítýdenních jednání za zavřenými dveřmi na Wright-Pattersonově letecké základně v Ohiu se toho ví málo. Proto vzbudila kniha pozornost. Podle Vujoviče klíčovou roli hráli Američané a Evropané byli jen v roli statistů.

Bosenští muslimové využívali toho, že za nimi stojí Američané, i když ti je brzdili. Naopak chorvatský prezident Franjo Tudžman, který se prý choval jako na výletě, jednal rychle a efektivně.

Když vedení JSR zasáhlo proti bouřícím se kosovským Albáncům v letech 1998 a 1999 silou, NATO v létě 1999 zahájilo bombardování Jugoslávie. V roce 2008 vedení kosovských Albánců jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku.