Bombový útok na stanici příměstské dráhy Wehrhahn patřil dlouhá léta k velkým záhadám německé kriminalistiky. Na případu, který otřásl Německem, svého času pracovala skupina až 80 vyšetřovatelů, uzavřít se jí ho však nepodařilo. Průlom nastal až loni v únoru, kdy zvláštní policejní komando zatklo Ralfa S.

Muž v době útoku patřil mezi podezřelé, policisté ho dlouhé hodiny vyslýchali, ale přestože si byli celkem jisti, že je viníkem právě on, podezření se jim potvrdit nepodařilo. Dopadli ho díky tomu, že o svém činu hovořil se spoluvězněm, když si odpykával trest za jiný zločin. [celá zpráva]

Policie pak mohla obnovit vyšetřování a znovu se zaměřit na radikála, který se v minulosti otevřeně hlásil k neonacismu. V odposlechnutých telefonátech mluvil o „věci Wehrhahn” jako o jednom ze čtyř nejlepších okamžiků v životě. Jeho bývalé partnerky zase vypověděly, že je Ralf S. před lety nutil, aby mu poskytly alibi pro dobu útoku.

Motivem byla nenávist k cizincům 

Obžaloba je přesvědčena o tom, že Ralf S., který měl blízko místa činu obchod s vojenskými potřebami, 27. července 2000 odpálil na dálku trubkovou bombu, když okolo procházela skupina 12 studentů jazykové školy ze zemí bývalého Sovětského svazu. Výbuch, po němž se našly střepy i ve vzdálenosti téměř 160 metrů, zranil deset osob. Motivován byl podle obžaloby nenávistí k cizincům.

Ve spolkové republice vzbudil útok pobouření i kvůli tomu, že mezi zraněnými bylo šest Židů z Ruska a čtyři ruští Němci.

Tehdejší kancléř Gerhard Schröder hovořil o nutnosti, aby povstali slušní lidé. V mnoha městech vznikaly spolky proti pravicovému extremismu.