Ruská služba přiznala, že „extrémně vysoké“ hodnoty ruthenia 106 byly koncem září naměřeny na několika místech Ruské federace. Potvrdila se tak předchozí zpráva francouzského Institutu pro jadernou bezpečnost IRSN, který na událost upozornil.

„Zkoumání radioaktivních aerosolů z monitorovacích stanic Argajaš a Novogornyj mezi 25. zářím a 1. říjnem prokázala, že obsahují radioizotop Ru-106,“ uvedla ruská služba Rosgidromet.

S rutheniem už léta nepracujeme, hájí se firma

Největší koncentrace – 986krát vyšší – byly zaznamenány právě v obci Argajaš. Vzniká tak podezření, že se radioaktivita rozšířila z jaderného zařízení Majak, které se nachází zhruba 30 kilometrů odtud.

Firma Majak však popírá, že by ruthenium 106 uniklo z jejího provozu. „V roce 2017 neprobíhala v podniku Majak výroba zářičů z ruthenia 106 a nebylo zaregistrováno, že by radionuklidy unikaly z podniku do ovzduší. Dodáváme, že práce na separaci ruthenia 106 z použitého jaderného paliva (a výroba na něm založených zdrojů ionizujícího záření) v našem podniku neprobíhá již několik let,” uvedla v prohlášení.

V něm dále zmínila, že při úniku zářiče by intenzita radiokativity byla malá a dala se zaznamenat jen do vzdálenosti 500 km. Nemohlo prý jít ani o únik z místa, kde zpracovává vyhořelé palivo: „Tato varianta nepřipadá v úvahu, protože by musely být naměřeny vyšší koncentrace i v případě desítek dalších radionuklidů, které jsou obsaženy v použitém jaderném palivu.”

Greenpeace se obrací na prokuraturu

Ruská pobočka ekologické organizace Greenpeace proto vyzvala federální agenturu pro atomovou energii Rosatom, aby provedla důkladné vyšetření a o jeho výsledcích informovala veřejnost. Greenpeace rovněž oznámila, že se písemně obrátí na prokuraturu a vyzve ji k zahájení vyšetřování možného zatajení jaderné havárie.

 

FOTO: Mapy.cz

Rosatom v polovině října podle agentury AFP vydal prohlášení, v němž citoval zprávy z ruských médiích, podle nichž se ve vzorcích testovaných mezi 25. zářím a 7. říjnem žádné ruthenium 106 nenašlo, a to ani na jižním Uralu. Výjimkou měly být vzorky z Petrohradu – všechna ostatní měření měla ukázat, že je vše v normě.

Hydrometeorologická služba Rosgidromet však v pondělí potvrdila, že radioaktivní izotop byl zaznamenán například i v Tatarstánu, a radioaktivní mrak nakonec zasáhl „všechny evropské země a od 29. září se šířil nejprve nad Itálii a pak dál k severu Evropy“. Konkrétní zdroj radiace služba neuvedla s tím, že ho nelze jednoznačně určit. Izotop ruthenia 106 však vzniká jen v reaktorech.

V Česku jen nízké hodnoty

O úniku informoval už 3. října Státní úřad pro jadernou bezpečnost s tím, že od 29. září do 3. října bylo v ČR detekováno stopové množství Ru-106 na nízké úrovni v řádech milibecquerelů na metr krychlový.

„Naměřené hodnoty v tomto množství v žádném případě nemohou ohrožovat zdraví lidí, pozornost by z tohoto pohledu vyvolaly hodnoty až miliónkrát vyšší,“ uvedl úřad.

Zařízení Majak bylo postaveno vězni z gulagu už po druhé světové válce a vyrobili zde i palivo po první sovětskou atomovou bombu. Dnes se zde zpracovává vyhořelé jaderné palivo.
Jak upozorňuje server Wikipedie, v závodě došlo v minulosti k řadě havárií. K zamořování docházelo hned v prvních letech provozu, neboť se hodně radioaktivní odpadní vody vypouštělo do místní řeky Teča.
K nejhorší nehodě zde došlo 29. září 1957 po poškození chlazení a tepelném poškození zásobníku radioaktivního materiálu.