Hlavní obsah

Itálie zpozorněla a chystá se přitvrdit proti propagaci fašismu

Právo, JK

Potřebuje Itálie 70 let po ukončení války zákon zakazující propagaci fašismu? Že ano, si myslí 262 poslanců dolní sněmovny. Schválilo tak předlohu poslance Demokratické strany Emanuela Fiana (54). Zákon má nyní přejít do senátu. To, že taková právní norma je asi zapotřebí, ukázala pobouřená reakce různých neofašistických buněk a organizací.

Foto: Profimedia.cz

Bývalý italský fašistický vůdce Benito Mussolini

Článek

Na sociálních sítích se objevily výrazy jako „Fiano se nyní může radovat, ale my si na něj došlápneme“.

Téměř celá rodina poslance Fiana přišla o život v Osvětimi a židovský původ poslance se stal středem rasistických poznámek lidí, kteří se již v sedmdesátých letech podíleli na atentátech italské extrémní pravice a odpykali si dlouhá léta ve vězení. Jde o Maria Tutiho (70), odsouzeného dvakrát na doživotí pro několikanásobnou vraždu a propuštěného, Maurizia Murelliho (73) potrestaného za vraždu policisty.

Začalo to na pláži

Fiana přiměla k návrhu událost, která zpočátku vypadala jako nepodařené turistické lákadlo. Gianni Scarpa (64), který spravoval jednu pláž v Chioggie nedaleko Benátek, umístil u vchodu billboard s velkou fotografií Benita Mussoliniho a jeho hesly „Tady platí tvrdý režim. Pořádek, čistota, disciplína“, anebo „Spravedlnost práva pochází z hlavně pušky“, „Nenávidím demokracii“ anebo „Kdo reptá a protestuje, dostane palicí do zubů“, „Facka je potvrzením myšlenky“ .

Nostalgie po režimu se ale z Itálie nikdy plně nevytratila – v parlamentu je zastupovalo Italské sociální hnutí, to získávalo ve volbách pět až sedm procent hlasů. A k tomu přidejme i známý fakt, že Mussoliniho vnučka Alessandra byla několikrát zvolena do Poslanecké sněmovny a v současné době působí jako poslankyně europarlamentu.

Ostatně – padesát kilometrů od Říma leží obec Predappio, rodiště Mussoliniho. Je tu i hrobka diktátora, z níž jeho rodina a stoupenci udělali malé mauzoleum.

Věci se hnuly

U vjezdu do obce návštěvníka vítá obchod, nad nímž se třepotají černé fašistické vlajky. Uvnitř prodávají vlajky, knihy, dýky, fotografie, víno s portrétem duceho – s důrazem na období 1943–1945, kdy se italský fašismus dostal pod přímou kontrolu nacismu a stal se jeho poslušným slouhou.

Typicky italská kuriozita – obec přitom už od konce války řídí levice. Naproti obchodu je bar, kam jsem zašel na kávu. „Přijíždějí sem nostalgici z celé Itálie, a my z toho máme kšeft,“ řekli mi tam na otázku, jak se k tomu všemu vlastně místní staví.

Rasistické a antidemokratické tendence extrémní pravice se začaly hodně obnažovat hospodářskou krizí, příchodem migrantů, emancipací homosexuálů a dalšími změnami. Plážová provokace správce Scarpy nakonec přiměla italské poslance až k tomu, aby přestali neofašismus podceňovat.

Zákon přitom nikomu nezakazuje označovat se za fašistu – pokud chce, může si klidně koupit víno s fotkou duceho, číst jeho projevy anebo nosit nějaký fašistický odznak. Jakmile ale začne veřejně propagovat režim, který Itálii zbavil svobody a zatáhl ji do války, může být odsouzen.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám