Článek
Úřady přitom dráždí už samo slovo „revoluce“ – pejorativní kontext dostalo nově hlavně kvůli sousední Ukrajině, ale také dalším „barevným“ revolucím, jež Moskva sleduje s nelibostí i obavami. Stoleté jubileum tak slaví hlavně komunisté, ti jsou ovšem v současném Rusku vnímáni spíše jako marginálové.
Hesla bolševiků už prostě netáhnou a pozornost se soustřeďuje čím dál kritičtěji na praktiky revolucionářů, kteří teror a masové vraždění lidí vnímali jako účinný a správný nástroj třídního boje.
Putin: A nešlo to evolučně?
Zatímco Kreml nyní projevuje spíše laxní přístup typu „mrtvý brouk“, komunisté se činili a zajistili opravy tisíců pomníků bolševického vůdce Vladimira Lenina po celém Rusku. Nechali také postavit několik nových soch jeho následníkovi Josifu Stalinovi, který se v zemi navzdory pověsti krvavého tyrana a strůjce masových likvidací těší podpoře výrazné části společnosti.
Na nedávném mezinárodním fóru v Soči šéf Kremlu Vladimir Putin prohlásil, že „revoluce je vždy důsledkem nedostatku odpovědnosti“. „Když se vracíme k lekcím revoluce z roku 1917, vidíme, jak nejednoznačné byly její výsledky. ... Ptáme se proto, zda nebylo možné se rozvíjet nikoli prostřednictvím revoluce, ale cestou evoluční,“ dodal.
| Událost, která na léta předurčila osudy země |
| Revoluce začala 7. listopadu 1917 (25. října podle juliánského kalendáře) |
| Revolucionáři vyhlásili moc sovětů, která pak trvala přes 70 let. |
| V čele událostí byl Vladimir Iljič Uljanov – Lenin (1870–1924). |
| Podle údajů některých historiků si důsledky převratu vyžádaly na 30 miliónů obětí. |
| V dobách existence SSSR byl Den revoluce jedním z nejvýznamnějších svátků. |
Bolševickou revoluci odsuzuje i nacionalistický předák, populista Vladimir Žirinovskij. Podle něj toto kulaté datum nemůže být svátkem a míní, že by se kvůli němu měly naopak sloužit „zádušní mše“ za oběti. „Když jde o zhroucení státu, nemůže to být svátkem. To je důvod k truchlení,“ řekl na zasedání dolní komory parlamentu. O přístupu společnosti ke stoleté události svědčí i změna názvu.
Mluvčí Kremlu byl jakoby překvapen
Zatímco sovětští historici tradičně označovali únorovou revoluci roku 1917 za „buržoazně-demokratickou“, říjnová měla kromě úvodního titulu „Velká“ i přívlastek „socialistická“, teď nastala změna. Nyní experti mluví jen o „Velké říjnové revoluci“. V ruském zákoně o svátcích vypočítávajícím „dny vojenské slávy“, je 7. listopad veden jako „Den říjnové revoluce roku 1917“.
Když se novináři nedávno ptali mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova, zda Kreml chystá nějaké oslavy stoletého výročí, odpověděl chladně, že „nechápe otázku“. „A v souvislosti s čím by se to jako mělo slavit? Vysvětlete mi to,“ tvářil se překvapeně. Kritici mu vzápětí vytkli pokrytecký postoj. Upozorňují, že je Rusko navzdory veškerým moderním vizím dosud silně poznamenáno dědictvím, jež zasáhlo nejen jeho dějiny, ale výrazně i svět.
Prakticky všechna ruská města dál mají pomníky zakladatele bolševického státu Lenina a ulice či náměstí jsou poznamenány atributy říjnové revoluce. Například Petrohrad teprve letos v létě zrušil název ulice Petrohradské diktatury, kde sídlí místní radnice – palác Smolnyj. Jenže co s vůdcem revoluce Leninem? Ten dál leží ve svém mauzoleu v centru Moskvy…
Amnestie asi až pak
Výročí revoluce ovšem každopádně netrpělivě očekávají ruští vězni. Média spekulují, že by přece prezident mohl u příležitosti kulatého data schválit amnestii odsouzených za kriminální i jiné přestupky. Avšak Kreml zjevně nechce takový krok spojovat s „revolucí“.
„Žádná rozhodnutí zatím nebyla schválena,“ reagoval Peskov, i když připustil, že prezident iniciativy v tomto směru prý „vnímá“. Komunisté například navrhli, aby byli amnestováni všichni veteráni ozbrojených operací na severním Kavkazu, účastníci likvidace černobylské havárie či sovětského tažení v Afghánistánu a také nemocní tuberkulózou či rakovinou. Není prý vyloučeno, že se dočkají. Avšak spíš to bude trochu později – až v souvislosti s nadcházejícími prezidentskými volbami.