„Ani fakticky, ani právně nelze mluvit o anexi, nic takového není pravda, a proto se nemůže hovořit o nějaké kompenzaci,“ prohlásil mluvčí Kremlu.

Situace prý byla důsledkem dění na Ukrajině, kde došlo k převratu a rozvoji extremismu, zopakoval mluvčí stanovisko Moskvy k dění po svržení ukrajinského prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče.

Podle Peskova se extremismus na Ukrajině „bohužel dále rozvinul a dosud tam přetrvává“.

Uvedl, že Nejvyšší rada Krymu, jež byla legitimním orgánem poloostrova, napřed rozhodla od vyhlášení samostatnosti a až potom se Krym připojil k Ruské federaci na základě svého požadavku. „Proto samotná formulace, že podobné záležitosti se mohou vyřešit nějakým výkupným, není z našeho pohledu správná,“ dodal Peskov.

Krym a Rusko
Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 po kontroverzním spěšně zorganizovaném referendu, v němž se většina hlasujících vyslovila pro přičlenění oblasti k Ruské federaci. Hlasování se konalo proti vůli Kyjeva, který však neměl možnost je nijak ovlivnit, protože poloostrov ovládali proruští ozbrojenci a ruští vojáci. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.

K tomu, že o kompenzaci promluvil Miloš Zeman, Peskov podotkl: „Velmi si vážíme uznávaného evropského politika Zemana, který má dlouhodobě dobré vztahy s prezidentem Putinem. Sledujeme vnitroevropskou diskusi, která je (o tématu) vedena a v rámci ní jsme se zaměřili na nedávné vyjádření Zemana.“

Už dříve se v podobném duchu vyjádřili i ruští zákonodárci. [celá zpráva]

Na otázku, jak je pro Moskvu důležité, aby Kyjev akceptoval spojení KrymuRuskem, Peskov vyjádřil naději, že „časem k tomu dojde”. „Měla by se respektovat vůle půl miliónu obyvatel poloostrova a také doufáme, že bude možná normalizace rusko-ukrajinských vztahů,” dodal.