Katalánská vláda se v pondělí sešla za zavřenými dveřmi. Její premiér Puigdemont před dalším jednáním s ústřední vládou vyzval Evropskou unii, aby se problémem zabývala, a španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi vzkázal, že by měl při vyjednávání přijmout mezinárodní mediátory. Katalánsko podle Puigdemonta neusiluje o „traumatické“ oddělení od Španělska, nýbrž chce dosáhnout nového dorozumění.

Katalánské vedení tvrdí, že má mandát vyhlásit osamostatnění a také tak učiní. Madrid naopak opakuje, že referendum bylo protiústavní a jeho výsledek nemá žádný vliv.

Demonstrace za samostatnost Katalánska v Barceloně

Demonstrace za samostatnost Katalánska v Barceloně

FOTO: Eloy Alonso, Reuters

Premiér Rajoy přiznal, že zemí zmítá největší ústavní krize za poslední desetiletí, a ministr spravedlnosti Rafael Catalá varoval, že pokud Katalánsko nezávislost skutečně vyhlásí, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.

„Je tu článek 155 (ústavy). Můžeme použít veškerou sílu našeho práva,“ citovala jeho výrok v televizi agentura Reuters.

Demonstrace v Barceloně

Demonstrace v Barceloně

FOTO: Eloy Alonso, Reuters

Protesty pokračují

V Barceloně mezitím znovu do ulic vyšly stovky lidí, mezi nimi mnoho studentů. Lidé skandovali hesla na protest proti zákazu referenda a vzývali samostatnou katalánskou republiku.

V nedělním referendu hlasovalo 2,26 miliónu lidí a zhruba 90 procent z nich schválilo odtržení od Španělska. Vláda a ústavní soud referendum zakázaly, takže jeho uskutečnění bránila policie. Při násilných střetech s protestujícími bylo zraněno téměř 900 lidí.

FOTO: Novinky

Katalánsko na severovýchodě Španělska, jehož metropolí je Barcelona, je s více než sedmi milióny obyvatel druhým nejlidnatějším ze 17 autonomních společenství v zemi.
Mnozí Katalánci si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.
Katalánská vláda už v listopadu 2014 uspořádala nezávazné lidové hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen asi 40 procent.