Merkelová pohořela, úspěch xenofobní AfD je znepokojivý, komentuje tisk

Americký list The New York Times zmiňuje především úspěch AfD v článku s titulkem „Vítězství Merkelové je zastíněno vzestupem německé ultrapravice“ a podotýká: „Alternativa pro Německo je první ultrapravicovou stranou, která se po více než šedesáti letech dostala do německého parlamentu.“

„Kancléřka věděla, že by měla tyto volby nejspíš vyhrát. Ale není to vítězství, ve které ona nebo její strana doufala. Je to nejhorší volební výsledek konzervativců pod jejím vedením. Výsledek, který je pravděpodobně dán jejím rozhodnutím otevřít dveře Německa miliónu uprchlíků,“ uvedla BBC a dodala, že oslavy v jejím volebním štábu byly slabé, protože úspěch v těchto volbách patří AfD.

Britský list The Daily Telegraph napsal, že „její vítězství je zastíněné tím, že tvrdě pravicová AfD vyhrála svá první křesla v parlamentu“.

Britský deník The Guardian označil za znepokojivé, že uspěla xenofobní strana, a uvedl, že taktika kancléřky otevřela dveře ultrapravici a selhala na východě Německa: „Klíčové pro dlouhý (politický) život Merkelové je to, co někteří pozorovatelé nazývají její strategií asymetrické demobilizace, kooptování co nejvíce témat jejích odpůrců, ať je to jaderná energie, minimální mzda, nebo sňatky homosexuálů.“

Tím jim podle deníku nechává jen malý prostor. „(Prostor) se pak otevírá extremistům,“ podotkl list a zmínil, co je výsledkem: „Poprvé za desetiletí bude xenofobní a divoce protievropské hnutí zastoupeno v Bundestagu. Úspěch AfD je bezpochyby znepokojivý. A je to znamení rostoucí politické fragmentace. Vnáší to do německé federální politiky jedovatý prvek a polarizaci, které se může každý, kdo je spojený s liberální demokracií, jen obávat.“

Zmiňuje i to, kde hnutí především uspělo: „AfD získalo většinu podpory na východě, kde se lidé cítí vyřazeni.“

Levicový německý list TAZ ale podotkl, že krize německé politické scény je hlubší: „Ne všichni voliči AfD jsou pravicoví extremisté nebo ekonomicky slabí. Je jasné, že ani tzv. buržoazní voliči už nejsou odrazováni od ultrapravicových výroků a hlasují pro AfD. To bylo dlouho v Německu tabu a drželo nás to stranou vývoje v jiných evropských zemích.“

„Vstup AfD jako třetí nejsilnější strany do Spolkového sněmu je historický krok zpět pro německou společnost: hořký pro demokratickou kulturu. Je to úder vůči prvnímu článku ústavy, který chrání důstojnost všech lidí i uprchlíků," napsal list Süddeutsche Zeitung, který narážel na tvrdý postoj AfD vůči běžencům.

„Nejvyšší dům německé demokracie ztrácí svoji nevinu: pryč jsou časy bez pravicových radikálů, kteří se v Německu zatím dokázali dostat jen do zemských sněmů. Německou demokracii je třeba znovu bránit. Musíme znovu více mluvit o hodnotě a opravdovosti demokracie, s argumenty místo agrese, se znalostmi místo vzteku, s respektem místo radikálnosti," konstatoval deník Mannheimer Morgen.

Podobně volby komentoval list Frankfurter Rundschau, podle něhož je Spolkový sněm v nebezpečí, že v něm budou mít prostor národovecká agenda a paranoidní spiklenecké teorie: "Tahle demokracie teď potřebuje naši vášeň, naši upřímnost, nekompromisní odpor proti jedu zprava."

Výrazy ”neštěstí, debakl, porážka” označuje italský list Il Messaggero volební výsledek německých sociálních demokratů. Jejich porážka rozbourala dosavadní úvahy o pokračování velké koalice, jedinou cestou pro SPD je cesta do opozičních lavic, konstatuje list. ”Má to ale dvě výhody - SPD se v opozici může znovu postavit na nohy a navíc to bude tato strana - nikoli AfD -, která v parlamentu opozici povede,” uvedl Il Messaggero.

Na Evropu po německých volbách padne stín nejen kvůli výsledku protievropské AfD, upozorňuje v komentáři belgický deník De Standaard. Merkelová musí vytvořit koalici s liberály, kteří mají na spojenou Evropu vlastní názor. Během své zatím poslední účasti v německé vládě se stavěli proti záchrannému balíku pro Řecko, v předvolební kampani hlásala FDP euroskeptické názory. ”Německá vůdkyně Evropy tak zahájí svůj čtvrtý premiérský mandát příliš slabá na to, aby uvedla kontinent do pohybu,” soudí De Standaard.

Obavy dává najevo i španělský list El Mundo: ”Pokud se Merkelová dohodne s liberály a Zelenými, bude se muset vzdát dosavadního stanoviska k brexitu a solidarity se zeměmi na jihu Evropy. To ohrozí jednotu Evropské unie.“

„Politicky rozhádaný parlament a slabá vyhlídka na utvoření nové vlády signalizují nové poměry v Berlíně... Politická identita Německa byla založena na radikálním rozchodu s minulostí a na všeobecné touze zapojit se do celoevropské politiky. Krajně pravicová stanoviska, kterých se AfD nedokáže zbavit, jsou z tohoto pohledu nejen nechutná, ale i znepokojivá,” uvedl nizozemský list de Volkskrant.

Také slovenský deník Sme konstatoval, že ať bude Merkelová vládnout s kýmkoli, bude to ona, kdo bude nadále ovládat německou i evropskou politiku. Ovšem, „téměř čtvrtina německých voličů hlasovala pro extrém. Nová vláda je i proto zatím v nedohlednu“, upozornil list.

List Pravda uvedl, že Merkelové se podařilo téměř nemožné - zvítězit čtyřikrát po sobě. „Bude tak opět sestavovat vládu. Je to však Pyrrhovo vítězství, protože jinak nezůstal po volbách v Německu kámen na kameni,“ napsala Pravda.