Stoupenci brexitu platbu takové částky odmítají, Mayová ale prý dospěla k rozhodnutí zaplatit do roku 2022 Bruselu nejméně 50 miliard liber (1,4 biliónu korun).

KOMENTÁŘ DNE:
Likvidační aparát - O přebujelé byrokracii a likvidačních dopadech zajišťovacích příkazů. Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Řád Čestného podržtašky

Většina stoupenců brexitu včetně mnoha členů kabinetu přitom odmítá jakoukoli platbu.

Až po konferenci

Timesy nicméně tvrdí, že předsedkyně konzervativní vlády schválí platbu až po říjnové výroční konferenci Konzervativní strany, protože tam by narazila na nesouhlas. Deník s odvoláním na zdroje britské vlády napsal, že kabinet chystá v tichosti přímé platby do unijní pokladny a snaží se přitom vyhnout kritice euroskeptického křídla strany.

Konference toryů je naplánována na 4. října, a Mayová pak bude mít dva týdny na dohodu s Bruselem před summitem EU, který začne 19. října. Své straně prý hodlá kompromis odůvodnit tím, že roční platba se vlastně bude rovnat tomu, co platí Londýn do Bruselu dnes, což je přibližně 13,1 miliardy liber (372 miliard korun).

Downing Street č. 10 sice tvrzení Timesů odmítl potvrdit, zdroj z Konzervativní strany ale přiznal, že se o tomto plánu v nejbližším okruhu Mayové debatuje.

„Chystají to všechno až po konferenci. Mayová a ministr pro brexit David Davis se shodli, že se EU zaplatí víc, než se původně soudilo,“ řekl nejmenovaný člen strany.

Vyjednavači EU a Londýna se kvůli brexitu sejdou před říjnovým summitem už jen dvakrát. Třetí kolo jednání, které skončilo ve čtvrtek v Bruselu bez průlomu v některé z klíčových otázek, bylo fakticky zkrácené na pouhé dva dny.

Narazí na odpor

Premiérka v sobotu vyzvala zákonodárce, aby podpořili návrh zákona, který se stane základem právní odluky Spojeného království od EU. Poslanci mají text začít projednávat ve čtvrtek a Mayová asi narazí na odpor některých proevropských členů Konzervativní strany.

„Zrušovací zákon je jedním z nejdůležitějších kroků, které můžeme podniknout, abychom zabránili tomu, aby se lidé a podniky dostali na pokraj propasti,“ připomněla Mayová s tím, že norma zajistí „právní kontinuitu“.

Zároveň varovala před případnou snahou prosadit do zákona pozměňovací návrhy, které by mu mohly uškodit.

Pozicí Mayové značně otřásl výsledek červnových parlamentních voleb. Předčasné hlasování Mayová vyvolala, aby získala větší podporu pro své plány týkající se odchodu Británie z EU, přišla však v parlamentu o absolutní většinu.

Premiérka ztrácí podporu
Mayová si ale ani tímto manévrováním zřejmě křeslo dlouhodobě neudrží.
Podle nejnovějšího průzkumu sedm z deseti britských respondentů nechce, aby kandidovala v příštích volbách.
Podle agentury YouGov 30 procent dotázaných Mayovou podporuje.
48 procent si přeje, aby rezignovala ještě před rokem 2022.
23 procent respondentů žádá její okamžitou demisi.