„Jde o rozhodnutí, které je učiněno jednou za život,“ slyší diváci v upoutávce, kterou je už možné vidět na internetu. Působí velkolepým dojmem a slibuje akční podívanou plnou bojových operací, tanků a ruských letounů.

Zatímco na Západě je anexe Krymského poloostrova veskrze vnímána jako akt agrese a zásah do suverenity svrchovaného státu, v Rusku je připojení Krymu prezentováno jako důkaz, že je země po letech ponižování znovu globální velmocí, upozornil Guardian.

Milostná zápletka

Kromě bojových scén bude mít film Krym stejně jako každý správný trhák milostnou zápletku. A to ne ledajakou. Láskou k proruskému aktivistovi ze Sevastopole zahoří mladá dívka podporující proevropské povstání Majdan v ukrajinské metropoli Kyjevě.

Režisér filmu Alexej Pimanov podle Guardianu tvrdí, že je film věnován Rusům a Ukrajincům, kteří na sebe nestříleli, a zabránili tak tomu, aby došlo k otevřené válce mezi oběma zeměmi. „Chtěli jsme udělat film o tom, jak se máme mít navzájem rádi, a ne o tom, jak jeden druhého vraždíme,“ tvrdí režisér Pimanov. Podle britského listu má ale snímek Krym i hlubší poselství. Smyslem jeho sdělení je přesvědčit diváka, že nebýt ruské intervence, došlo by na Krymu ke krveprolití.

Propaganda to není. Ale Šojgu zajistil stíhačky

Na Ukrajině, kde je Pimanov nežádoucí osobou a figuruje na sankčním seznamu, film přirozeně promítán nebude. V Bělorusku ale ano a Ukrajina už poté, co se trailery objevily v běloruských kinech, předala Minsku protestní nótu.

Že by šlo o propagandistický snímek na objednávku ruského ministerstva obrany, režisér Pimanov odmítá. Připouští ale, že s ministrem obrany Sergejem Šojguem věc konzultoval. Šojgu navíc zajistil potřebnou vojenskou techniku včetně stíhaček.

Poloostrov Krym byl až do roku 1954 v rámci Sovětského svazu součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky. K Ukrajinské SSR ho nechal administrativně přičlenit tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov jako připomínku třístého výročí připojení historické Ukrajiny k carskému Rusku. Krym jako součást Ukrajiny uznala Ruská federace v Budapešťském memorandu v roce 1994. Mnoho obyvatel Krymu se nicméně cítí být spíš Rusy než Ukrajinci. Naopak Krymští Tataři, tedy původní obyvatelé Krymu, byli většinově proti anexi.

Kdo vlastně rozhodl, že půjde snímek do kin jen v Rusku a Bělorusku, ani to, kolik film stál, The Guardian neuvádí.