Hlavní obsah

Polský Sejm schválil kontroverzní zákon o nejvyšším soudu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Varšava
Aktualizováno

Poslanci dolní komory polského parlamentu schválili ve čtvrtek kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu navzdory mezinárodní kritice. Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo.

Foto: Alik Keplicz, ČTK/AP

Hlasování v polském Sejmu, uprostřed první řady předseda vládní strany PiS Jaroslaw Kaczyňski.

Článek

Zákon musí nyní ještě schválit horní komora, Senát. Komplikace se ale neočekávají, vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) v něm má rovněž většinu.

Zbrzdit přijetí sporné reformy může ještě prezident Andrzej Duda. Šéf státu, který vyšel rovněž z PiS, v úterý překvapivě pohrozil, že bude zákon vetovat, pokud se kontroverzní soudní reforma nezmění a nebude přijata jím navržená změna zákona o soudní radě.

Dudu už o setkání požádal šéf summitů EU Donald Tusk, který v prohlášení varoval, že podřízení polských soudů politické moci výrazným způsobem ohrozí mezinárodní obraz země: „Vrací nás - v politickém smyslu - v čase a prostoru: zpět a na východ."

Tusk, kterého předseda PiS Jaroslaw Kaczyński pokládá za svého osobního nepřítele, varoval, že postup vládní strany jen dál zruinuje už tak poškozený obrat polské demokracie: "Je proto třeba najít řešení, které bude přijatelné pro Poláky, pro parlamentní většinu i opozici, pro prezidenta i pro Evropskou unii. Vím, že je to složité."

Právo je ohroženo, tvrdí kritici

Odpůrci justiční reformy tvrdí, že se v Polsku ruší ústavní dělba moci a výrazným způsobem je ohroženo právo v zemi. Minulý pátek polský parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon o soudní radě, který při jmenování soudců dává větší slovo poslancům.

Konzervativci z PiS rovněž předložili návrh zákona, který by umožnil vyměnit všechny soudce nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti. Polská soudní rada je ústavní orgán s kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jakož i při jmenování soudců, jejich kontrole a penzionování. PiS kontroluje rovněž prokuraturu.

Polská vláda se kvůli těmto zákonům dostala do sporu s Evropskou komisí. Její první místopředseda Frans Timmermans v této souvislosti upozornil, že se přiblížila chvíle, kdy Komise navrhne členským zemím EU, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv.

Maďarsko se Polska zastalo 

Maďarsko uvedlo, že stojí za varšavskou vládou. Zároveň vyzvalo Evropskou unii, aby se nevměšovala do vnitřních záležitostí Polska. Oznámila to agentura MTI s odkazem na maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta.

Obvinil EU, že spustila "hon na čarodějnice" vůči těm středoevropským zemím, které o unijních problémech mluví otevřeně a pokouší se nabízet jejich efektivní řešení. Úkolem EU podle maďarského ministra zahraničí je dohlížet na to, aby byly smlouvy dodržovány ve smyslu evropského práva, a nikoli "jednat jako politický orgán" a svá "prohlášení zakládat na politických stanoviscích".

Postoj Maďarska ukazuje, že Polsko nebude moci býti zbaveno hlasovacího práva v EU.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám