Jak upozornil německý Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung, Britové zablokovali výplatu šesti miliónů eur na posílení ochrany hranic Unie vůči Africe.

Londýn tvrdí, že před červnovými parlamentními volbami musí být ve finančních otázkách zdrženlivý. V Bruselu si to však vyhodnotili jako první varovný výstřel Britů před jednáními o finančním vyrovnání.

Nicméně zatím je zbývajících sedmadvacet členů EU ve vztahu k brexitu jako monolitní zeď. Hladké dosažení summitové shody na zásadách jednání s Brity označil premiér Bohuslav Sobotka za „doklad jednoty“ Unie. „Byl to také pojem, který se v debatě opakoval asi nejčastěji,“ řekl. „Ta jednota také znamená, že výsledek na konci musí být spravedlivý vůči všem 27 zemím,“ prohlásil a vyzvedl, že byl „schválen takový harmonogram jednání, který znamená, že na samém začátku se bude mluvit o věcech, na které jako Češi klademe důraz“.

Premiér Bohuslav Sobotka (uprostřed) na sobotním evropském summitu

Premiér Bohuslav Sobotka (uprostřed) na sobotním evropském summitu.

FOTO: Jakub Dospiva, ČTK

Mezi klíčové otázky, na které se Unie zaměří v první fázi jednání, patří zajištění práv občanů EU v pobrexitové Británii a finanční vyrovnání, v jehož rámci se od Britů očekává až 60 miliard eur. „Chceme dosáhnout, aby Británie beze zbytku splnila všechny závazky, které na sebe přijala před brexitem. Je to jedna z priorit ČR,“ podtrhl Sobotka.

Projednat se mají také otázky hraničního styku v oblastech, jako je Irsko a Gibraltar.

Mayová: Nežiju v jiné galaxii

Ozvěna z Londýna v podobě zmražených šesti miliónů eur nebyla jediným varováním na adresu semknuvší se sedmadvacítky. Premiérka Mayová po mimořádném summitu Unie zopakovala svou hrozbu, že jednání o brexitu opustí, pokud jí jeho výsledky nebudou vyhovovat. V televizi ITV ujišťovala: „Neříkala bych to, kdybych to tak nemyslela.“

V takovém případě by nastal tzv. tvrdý brexit – to znamená odchod Británie z Unie bez jakýchkoli pravidel a také bez splnění závazků a zajištění práv unijních občanů.

Britská premiérka Theresa Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová

FOTO: Stefan Wermuth, Reuters

Mimoto na britské stanici BBC Mayová prohlásila, že „nežije v jiné galaxii“, čímž reagovala na výrok, který zazněl po jejím středečním setkání se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a hlavním unijním vyjednavačem Michelem Barnierem.

Nejdříve minulost, pak budoucnost

Podle tohoto výroku Britové v otázkách brexitu „nežijí na jiné planetě, nýbrž v jiné galaxii“. Podle listu The Sunday Times to prohlásil sám Juncker, když kancléřce Angele Merkelové referoval o jednáních s Londýnem, a dodal: „Opouštím (sídlo premiérky na) Downing Street desetkrát skeptičtější, než jsem byl předtím.“

Mayová totiž žádala, aby se o obchodu jednalo ještě před dosažením shody na finančním vyrovnání, což druhá strana označila za požadavek „z paralelní reality“.

Na summitu vyjadřovali Juncker i Merkelová obavy, že Londýn nepochopil poselství Unie. Juncker podle deníku Die Welt vytáhl kopii smlouvy o volném obchodu s Kanadou, o níž se jednalo deset let, a naznačil, že Mayová teprve zkoumá složitost dokumentu o 1600 stranách.

Jednání summitu, který předepsal, jak má jednání probíhat, ukázalo, že před startem „rozvodového procesu“ není mezi kontinentem a Británií shoda ani na tom, o čem a jak se bude vyjednávat. „Nejdřív chceme vyřešit otázky, které se týkají minulosti, a až tu bude dosaženo dostatečného pokroku, chceme se soustředit na to, co nás čeká v budoucnosti,“ shrnul Sobotka postoj Unie. Britové by ale chtěli, aby tato jednání probíhala souběžně.

Sobotka také připomněl nový citlivý moment jednání, totiž zajištění právní kontinuity a vyřešení otázky, jak se rozhodnou spory unijních občanů a firem v Británii poté, co tato země opustí Unii. Dosud se totiž lze odvolat z Británie k unijnímu soudu, ale po brexitu to už nepůjde. „Jde nám o to, aby bylo jasné, jak budou dořešeny právní situace u britských soudů či u evropských soudů,“ řekl Sobotka na dotaz Práva.

ČR chce bankovní agenturu

„Je to problém, který se vynořil v průběhu debaty o brexitu,“ upřesnil dále. Dalším takovým problémem je zajištění kontroly nad plněním závazků, které obě strany přijmou v rámci jednání o brexitu. „Vedla se debata, že by bylo dobré, aby na konci byl nastaven nějaký kontrolní mechanismus,“ řekl český premiér.

Na summitu se už začaly vznášet nároky aspoň na část kůže z britské „velryby“ – jednotlivé státy si totiž začaly brousit zuby na umístění dvou unijních agentur, které zatím působí v Británii. Jedním z uchazečů je i Česko, které by chtělo přitáhnout Evropský bankovní úřad (EBA). Nebude to ale snadné, jak naznačil Sobotka: „Jak jsem měl možnost slyšet ambice některých zemí, je evidentní, že ta konkurence bude silná, takže budeme muset velmi dobře promyslet vyjednávací strategii.“ Rozhodnutí by mělo ideálně padnout do konce roku.

Jak se rýsuje harmonogram jednání s Brity
Do britských parlamentních voleb na počátku června se jednání nerozběhnou, mohly by se však dohodnout technické otázky (místo jednání, jednací jazyk ap.).
Možná už v červnu začne první fáze jednání, která se zaměří na práva občanů a finanční vypořádání.
Možná už v říjnu nebo listopadu bude Unie rozhodovat, zda přejít do druhé fáze jednání, které se zaměří na budoucí vztahy s Brity.
Od prosince 2017 do jara 2018 by se tak mělo jednat o vzájemném obchodu, ale i o obraně, bezpečnosti, vzdělávání a kultuře.
Výsledek by měl být do podzimu 2018, aby sjednané dohody bylo možné ratifikovat.
Počítá se se čtyřtýdenním vyjednávacím cyklem, přičemž první týden bude věnován přípravě v rámci EU.
Druhý týden se zaměří na výměnu informací s Brity, třetí na jednání a čtvrtý na informování členských států o výsledku jednání. Pak začne další měsíční cyklus jednání.