Datum projednání případu dalších pěti vojáků ze skupiny zatím nebylo stanoveno. Také jejich vyhoštění ale nejvyšší soud dříve zakázal. To rozhněvalo Ankaru, která následně zaslala Aténám druhou žádost o extradici.

Turecko tvrdí, že vojáci se podíleli na zmařeném červencovém pokusu o svržení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Nejvyšší soud ale rozhodl, že Turecko by vojákům nezajistilo spravedlivý proces. Celá skupina, v níž jsou majoři, kapitáni a četaři, zažádala mezitím v Řecku o azyl.

Případ zatěžuje napjaté řecko-turecké vztahy. Turecko považuje rozhodnutí vojáky nevydat za politický čin odporující mezinárodním pravidlům. Pohrozilo protiopatřeními včetně vypovězení bilaterální migrační dohody.

Turecko po pokusu o puč zahájilo rozsáhlé čistky v armádě, policii a státní správě. Z Turecka uprchlo zejména do Evropy mnoho tureckých vojáků a požádali o azyl. Při čistkách bylo propuštěno z práce nebo suspendováno přes 100 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů, policistů nebo učitelů.