Etický spor o eutanazii se v moderní historii euroamerické společnosti vede od druhé poloviny 18. století. Dobrovolný odchod ze života už ale praktikovali staří Řekové a Římané.

Mezi zastánce dobrovolného odchodu ze života patřil například Sokrates nebo Platón. Naopak proti eutanazii se stavěl Hippokrates, považovaný za zakladatele medicíny. Termín eutanazie, což je složenina řeckých slov „eu“ (dobrý) a „thatos“ (smrt) poprvé použil spisovatel Francis Bacon.

Ve středověku a později dusila společenskou debatu o eutanazii mocná církev, pro kterou je hřích. První zlom přišel v polovině 18. století, kdy se začal pro léčbu nesnesitelné bolesti využívat opiát morfin, tedy účinná látka opia. Hranice mezi tišením bolesti a milosrdným usmrcením je v případě jeho užití velmi tenká.

Milosrdná smrt pro krále Jiřího V. 

Na začátku 19. století začali aktivisté prosazovat povolení eutanazie ve Spojených státech. Tehdy to ale ještě neprošlo. Zřejmě první potvrzenou eutanazií byl odchod ze života britského krále Jiřího V., kterému lékař ukrátili trápení podáním smrtící kombinace morfia a kokainu. Před veřejností se to ale celá desetiletí tajilo.

První legální eutanazie na světě se tak mohla konat až v roce 2002, kdy ji právním předpisem povolilo Nizozemsko. Eutanazii tam nicméně může podstoupit jen pacient, který nesnesitelně trpí a neexistuje naděje, že by jeho stav zlepšil. Nemusí jít ale o fyzické utrpení, může se jednat i o vidinu ztráty důstojnosti nebo neodvratné chátrání. Rozhodnutí o dobrovolném odchodu ze života musí být dlouhodobé, pacient ho musí učinit za plného - ničím neovlivněného - vědomí a jeho zdravotní stav musí posoudit druhý lékař.

Švýcaři jsou dál

Ještě dál než Nizozemci zašlo Švýcarsko. Dobrovolný odchod ze života je tam možný už od roku 1942. Nejedná se ale o eutanazii, nýbrž asistovanou sebevraždu. To znamená, že lékař může smrtící koktejl připravit, klient jej ale musí vypít sám. Eutanazii je možné na rozdíl od asistované sebevraždy možné provést podáním injekce s tlumící látkou, která vede ke ztrátě vědomí a následně k zástavě dechu a srdce.

Asistovanou sebevraždu mohou navíc ve Švýcarsku podstupovat i cizinci a v hojné míře to dělají. Služby takzvaným sebevražedným turistům poskytuje několik specializovaných klinik.

Nizozemsko a Švýcarsko už zdaleka nejsou jediné země světa, kde je dobrovolný odchod ze života legální. Přidaly se také Lucembursko, Belgie, Německo, Rakousko, Velká Británie, Švédsko, některé státy USA, Kanada a Kolumbie. Jen v případě Belgie a Nizozemska mohou dobrovolně a se souhlasem rodičů odejít ze života i lidé mladší osmnácti let. České právo eutanazii ani asistovanou sebevraždu neumožňuje.